37. týdeníček 2016 – zápisy a fotky mého týdne
Velké věci z mého uplynulého týdne (12.9. až 18.9. 2016). Všechny nejsou doslova velké. Ale pokud si člověk dokáže užívat maličkostí, tak i nepatrná chvilka ze života stojí za zmínku.
« Zobrazit všechny týdeníčky »
Pondělí
Barboru to stejně jako mě táhne na sever. Ten Šimánek nás oba doprovází už od malička.
Venčíme Samuelsona u Ratchánu. Je krásně, ale je pondělí a povinnosti volají, jedeme do Brna. Barbora potom pokračuje do Prahy.
Úterý
Jedu na nečekanou schůzku do restaurace Sunset, pro kterou jsem před lety fotil. Potom s Icou do kanclu v IBC. Aktuálně mám snad nejvíc práce. Dělám na pěti webech, jednom eshopu, vizitkách a dvě loga. Do toho mě čeká asi 2 tisíce fotek na úpravu. Za 14 dní odjíždím na měsíc stopovat po jižní Evropě. To jak zvládnu, sám nevím. Do konce roku se nezastavím a asi nebudu ani spát 😀
Středa
Od 9 do 15 hodin jsem u koní na ranchi. Stavím ohradu a dopouštím vodu.
Od koní jedu domů a po sprše sedám na kolo a jedu do kanclu. Dobře odvedenou práci je dobré zapít na Dráze a poté ve Spiritu. Jo, Spirit bar byl nominován v oficiální soutěži na nejlepší coctail bar v ČR!
Čtvrtek
V životě jsem neměl tak nabitý program. Hodil by se mi život bez spánku a stejně bych nestíhal.
Ani týdeníček jsem dlouho nenapsal. Mám zpoždění přes 10 týdnů. Je to tím, že ŽIJU! A vždy si říkám, že raději něco zažít, než sedět u počítače a psát týdeníčky. Nebojte ale, fotím každý den a týdeníčky postupně dopíšu 🙂
Brnem se dnes večer prohnal peloton cyklistů. Noční cyklojízdu má opět na svědomí Michal Šindelář.
Je klubový čtvrtek Na Dráze. Dobrého Poutníka neodmítneš. Z Dráhy jedeme klasickou trasou přes Spirit do Poslední Leče. Dnes nic velkého, před 4 hodinou jsem doma 😀
Pátek
Páteční detox na Ranči. Trošku kocovinka, ale nic, co by nespravila práce na sluníčku a pohlazení hříbátka 🙂
Tato krasavice se jmenuje Eilean Malone a je moc zvědavá.
Sobota
PRO | OKO, Zdravěnka Náměšť, Kavárna Pohodička a hudební skupina Tranzan se společně rozhodli uspořádat I. Farmářské trhy v Náměšti na Oslavou. Beru Bučiho a jedeme na výlet za kamarády.
Buči je jak u vytržení a velký počet lidí na jednom místě nezvládá. Nutně potřebuje všechny pomazlit. Bude to holt muset přežít ve Špitálku. Barbora raději napsala cedulku na dveře.
Před kamenným mostem, na okraji náměstí voní káva a palačinky kavárny Pohodička. Vedle stojí několik dalších stánků s pivem, občerstvením nebo stánek s přírodními kartáčky Yoni. To je taková větvička ze stromu salvadora perská, která se oloupe a čistí zuby. Má jemná vlákna a není potřeba zubní pasty, chemické složení šťávy ji totiž plně nahrazuje. Hned jsem si jeden koupil, určitě ho na cestách ocením.
Trhy skončily, sbalili jsme stánky a naházeli na vozík. V Markové kavárně Pohodička večer grilujeme a pijeme. Již tradičně vystupují kapely Tranzan a Tramghost.
Je úplněk a krásná noc. Divoká a dlouhá.
Neděle
Ráno navazujeme na večer, párty pokračuje. Ovšem, až po snídani. Podávají se cvrčci na chilli. Překvapivě je to chutná, výživná i jednoduchá pochutina na přípravu. Dá se chroustat místo chipsů.
Zevlíme před Špitálkem a pivem léčíme kocovinu.
Pizza time!
Míša vyrábí skvělou letní obuv, jen z provázku a podrážky.
Abychom nechali nicnedělání, sedáme do aut a jedeme do Sedlece. Ukážeme holkám naše milované Údolí, které se pyšní podzimními barvami. Zimní sezóna je tu co nevidět.
Vrstevnicí od Glorietu jsme dorazili až k Drátovně. Komín ještě stojí 🙂
Samuel a Buči nemůžou spát v jedné místnosti, proto jdeme spát do Špitálku.