
26. týdeníček 2016 – zápisy a fotky mého týdne
Velké věci z mého uplynulého týdne (27.6. až 3.7. 2016). Všechny nejsou doslova velké. Ale pokud si člověk dokáže užívat maličkostí, tak i nepatrná chvilka ze života stojí za zmínku.
« Zobrazit všechny týdeníčky »
Pondělí
Natáčím a fotím velkou reklamní sérii pro portál LiveChat. Pronajali jsme pěti hvězdičkový pokoj v hotelu Barceló a několik hodin natáčeli reklamní spot.
Úterý
Zpětně upravuji fotky z Norska a poslouchám novou kapelu Lews Del Mar.
Středa
Dneska si obědvám vepřo knedlo zelo jako pán ve Sternu.
Do kanceláře už dorazily křesla 😀
Čtvrtek
Ráno brzy vstávám a pomáhám Romanovi stěhovat Francouzky z centra Brna. Po práci jsem zašel na kávičku do Spiritu, kde si m+ vyčíhl jeden týpek, říkajíc si „pan Nálepka“. V kostce mi popsal svůj život. Prodává teď na ulici nálepky vlastní výroby, aby měl na pivo. Jasně, chlastat ve Spiritu Plzeň v láhvi za 45 Kč leze do peněz 😀
Jedu na Dráhu mrknou na pákovky od Máry, potom pro nášivky české a slovenské vlajky na batoh.
Začíná pršet, všichni se schovávají, já ale rád zmoknu. Miluju tu vůni letní přeháňky. Za 15 minut bude zase sucho 🙂
Děckám dneska začaly prázdniny. To ale nemá vůbec nic společného s touto fotkou 😀 Aneb cesta domů o půl třetí ráno.
Pátek
Ve Sternu jsem potkal tyto Příšerky! 😀
Sobota
Jedeme za Jurou do Adamova promítat fotky z Norska 🙂 Mám radost, když se po dlouhé době sejdeme takto pohromadě.
Ještě dnes večer sedám na poslední vlak a jedu do Náměště, kde zítra vrcholí Sochařské sympozium. Koncert kapely Tramghost jsem už nestihl, ale přátelské popíjení za starou radnicí a pohnout s lahví Tullamorky ano! S Bučim jsme potom ulehli do spacáků ve Špitálku, krásné klubovně sdružení PRO|OKO.
Neděle
To je ona klubovna Špitálek. Moc krásné a udržované prostory staré přes 250 let. Pořádají tu různé akce jako promítání, workshopy, cestovatelské přednášky, grilování a další společenské akce. Má to tu své kouzlo.
A ta stará kamna!
Příjemnou atmosféru netvoří jen prostory Špitálku ale hlavně lidé, kteří se okolo sdružení PRO|OKO pohybují. Poznávám samé pozitivní a moc fajn osobnosti. A moc děkuju Barboře, že mě na sympozium pozvala a představila své kamarády 🙂
Po snídani se přesouváme za starou radnici, kde celý týden vznikaly dřevěné sochy.
Vtipné hovory s paní Suchou. Moc milá paní, která se o sochaře stará jako o vlastní 🙂
Popíjíme vínečko a dobře se bavíme. Je fakt, že na tuto akci se dostaví lidé, kteří nikdy jindy nesetkají. Jen na tomto každoročním sochání. Příští rok snad bude již 5. ročník.
Po sympoziu opouštím Náměšť a setkávám se s Danem a Kristýnou. Nedaleko Vícenic vlastní pozemek na kraji pole, kde pořádají menší přátelské vícedenní setkání. Samozřejmě s hektolitry alkoholu. Ale není to jen o tom 🙂
Místa by se mohl mnohý zaleknout, pro náhodného návštěvníka je to opravdu odpudivé feťácké doupě. Mně to přijde jako pravý nefalšovaný punk 😀
Dan nakoupil zásoby ve velkém. Kilo sádla, asi pět kilo cibule a desítky piv a tvrdýho. Pomaličku vaříme nad ohni gulášek. Bože, jak to voní.
Žádné stany, improvizované přístřešky jsou postavené pouze z plachet, což ještě víc připomíná atmosféru doupěte sběračů vlčího máku. A samozřejmě, všechna pole okolo jsou plné zeleného máku 😀
Je teplá letní noc. Pijeme domácí absinth, hrajeme na kytaru, zpíváme. Naprostá svoboda a nula starostí. Jedinou starostí nám je, abychom nepřipálili gulášek. A to my si pohlídáme.
Na pořádek se tu nehraje. Proč taky, jsme na vlastním pozemku, tak proč si neužít trochu toho živočišného bordelu 😀 Na čas se tu také nehledí, jdeme spát až odpadneme.