Odkud vítr vane – přednáška o větrné energii

Dnes jsem se účastnil přednášky na téma Větrná energie. Přednášející byl Ing. Jiří Špičák z  České společnosti pro větrnou energii. Vyčerpávající přednáška se nakonec ze slíbené hodiny a půl protáhla na hodiny dvě. Hlavním přínosem pro nás (studenty strojařiny) byla především první část – Jak větrná elektrárna funguje? Prakticky jsme se dozvěděli veškeré informace, které téma větrná energie přináší. Přikládám malý zlomek informací, které mě zaujaly a stihl jsem je z přednášky pochytit (pokud by někdo vůbec nevěděl vo co gou, doporučuji pročíst informace na tomto webu – ČSVE – Větrné elektrárny):

Zajímavosti o větrných elektrárnách

• Rozložení hmotnosti lopatek musí být všude stejné, proto se rozděluje na několik malých částí, na které se zvlášť nanáší přesné množství epoxidu (pryskyřice). Tuto práci dělají pouze ženy – muži jsou při této práci nepřesní
• Vyrobit novou lopatku trvá až 3 měsíce + montáž (1,5 dne)
• Každá lopatka má hromosvod
• V Montrealu je největší zkušebna blesků
• Při úhozu blesku do lopatky je vystavena 4500°C
• Opravení lopatky bez hromosvodu po zásahu bleskem stojí cca 25 000 €
• Součástí větrné elektrárny je kotoučová brzda
• Hlavním výrobcem hlavních hřídelí byla česká firma Škoda Plzeň – vyráběla až 1000 hřídelí ročně, byla však nahrazena výrobci z Číny
• Každý zásah do konstrukce (např. díry pro žebříky,…) je nežádoucí, proto se žebříky přichycují pomocí magnetu
• Nejvyšší stožár v Evropě má 165 metrů
• Účinnost je kolem 0,45
• Ekonomická návratnost velkých elektráren je 11÷14 let (teoreticky)
  
• EIA  je proces hodnocení vlivu na životní prostředí – zásah do přírody, hlukové zatížení, krajinný ráz
• Hluk v přírodě nesmí překročit 40dB (což je asi 350m od elektrárny), měří jej hygiena
• Dnes máme takovou technologii, že dokážeme na metr přesně zjistit odkud bude elektrárna viditelná
• V Německu je cca 15 000 větrných elektráren
• 48 hodin dopředu víme, odkud bude foukat
• Úspěšnost výstavby nové větrné elektrárny v ČR je pouhých 4,5%
• Český průmysl má nejdražší elektrickou energii v Evropě

V závěru přednášky jsme byli vyvedeni z omylu o vlivu větrné elektrárny na živočichy. Konkrétně na úmrtnost ptactva díky lopatkám VtE. Jak ukázala analýza úmrtnosti ptáků v závislosti na její příčině byly pomocí dlouhodobých výzkumů zjištěny tyto závěry:
Na 1 opeřence uhynulého vlivem klize s VtE připadá uvedený počet opeřenců uhynulých v důsledku následujících vlivů:

Budovy/okna – 19 300 ks
Vedení vysokého napětí – 4 560 ks
Kočky – 3 510 ks
Kamiony – 2 810 ks
Pesticidy – 2 350 ks
Komunikační věže – 158 ks
Větrné elektrárny – 1 ks

(Zdroj: EWEA : Erickson W., Johnson, G. and Young, D. – 2005; brožura ČSVE – Vítr – energie budoucnosti, www.csve.cz, přednáška Ing. Jiřího Špičáka 14.3. 2012)

Více se určitě dozvíte na stránkách české společnosti pro větrnou energii.