34. týdeníček 2016 – zápisy a fotky mého týdne

Velké věci z mého uplynulého týdne (22.8. až 28.8. 2016). Všechny nejsou doslova velké. Ale pokud si člověk dokáže užívat maličkostí, tak i nepatrná  chvilka ze života stojí za zmínku.

« Zobrazit všechny týdeníčky »

Pondělí

3. den výletu Brno – Jihlava – Třebíč – Náměšť nad Oslavou

Krásné ráno ze srubu! Probouzím se a koukám na strop boudy potlučený kobercem a přemýšlím, zda je to umělecká instalace nebo náhodné seskupení tvarů.

Za poslední rok se můj životní styl znatelně změnil a stále se mění, to si uvědomuji. Snažím se neřešit čas a to má velký dopad na můj denní režim. Zřídka kdy chodím spát před druhou ranní. Vyhovuje mi to tak, unavený nejsem a žiju si podle svých představ. Naštěstí mám práci, která mi to umožňuje. Kdybych ji neměl, dělal bych všechno pro to, abych ji získal.

Díky tomu si můžu užívat podobná pondělní rána 😀

Abychom nebyli za zevláky, odpoledne se přesouváme na Drátovnu. Pec ještě nespadla. Bedle rostou.

Vaříme kus kus se zeleninou a tempehem. Dopíjíme tramínek z večera.

Není lehké, dostat se ze srubu dolů k řece. Obzvlášť po tmě, jakoby sráz byl prudší, než za denního světla. Příjemné osvěžení ale stálo za to, tuto cestu absolvovat. Spát dnes budeme venku, byla by škoda, nevyužít krásné letní noci.

Úterý

4. den výletu Brno – Jihlava – Třebíč – Náměšť nad Oslavou

Zelená a modrá, krásné probuzení.

Po čtyřech dnech toulání, nastal okamžik k návratu domů. Zapisujeme naši návštěvu do cnacáku a loučíme se s Drátovnou.

 

Ještě bych tu pobyl, však zásob máme dost. Bohužel, civilizace volá.

Je krásný letní den. Z této Malé vyhlídky mezi Vyhlídkou a Glorietem je krásný pohled na Údolí.

Abychom oddálili povinnosti, procházíme delší trasu přes hájenku a maringotku, ve které jsem spal před třemi roky. Je tu stejně krásně.

V obchůdku Tibet v Brně jsem koupil přírodní barvivo henna, kterým se dá namalovat dočasné tetování. A tak si hrajeme 🙂 Alergická reakce se nekoná a tetování vypadá dobře.

 

Pod maringotkou dříve stávala chátrající bouda, dnes roste na jeho místě tento patrový srub a vypadá to, že bude brzy dostavený. Tuším, že se mu říká U Dylin.

15:13 sedám na osobáček a jedu do Brna. Tak snad zase brzy, Oslavko!

Dostal jsem bulharské pivo Kamenitza!

Středa

Dnes jsem byl opět u koní a cestou zpět jsem si vyzvedl balíček. Dorazil mi lžicový nůž 164 od Mory. Ostrý je jako břitva, už se nemůžu dočkat, až si vyrobím vlastní kuksu.

 

Čtvrtek

Vstávám brzy a jedu na sraz s Patrikem. Dnes máme neobvyklý firemní teambuilding – jedeme pomáhat do útulku Dejte nám šanci v Bukovince.

Stavíme velký plot, nový kotec z unimobuňky a chystáme dřevo. Holky vaří gulášek a natírají pergolu. Všude kolem pobíhá asi dvacet psů, jeden z nich dokonce utekl a naháněli jsme ho po celé vesnici. Jo, stavět nový plot v útulku je sranda 😀

Moc rád jsem poznal Elišku a Martina, kteří záchraně pejsků věnovali celý svůj život a dělají to srdcem. Skončili jsme až za tmy a stejně nestihli vše, co bylo potřeba. Výměna plotu zabrala hodně času.

Pracovní den je potřeba pořádně spláchnout, proto jsem se nechal kolegy vyhodit na nádru a navštívil Dráhu, navíc je klubový čtvrtek. Klárka zrovna končila a společně se Štěpánem jsme jeli klasicky do Spiritu. To jsme ještě netušili, co nás tu čeká!

 

Sešlo se tu několik známých osobností, nejspíš měli společnou zkoušku v divadle. Vojta Dyk s Tatianou Vilhelmovou sem chodí poměrně pravidelně, ale Jiří Langmajer a Adéla Gondíková tu společně chlastají poprvé.

 

Morální zásady mi nedovolí zveřejnit několik pikantních fotek, které si nezaslouží své místo ani na titulce Blesku 😀

A navíc, Jirka je skvělej týpek i bez trička! 😀

Dýdžej Vojta Dyk a rozjetá párty ve Spirit Baru.

Pátek

Pachatel se vrací na místo činu! Tentokrát jen na skok za Krvavou Mary 🙂

Sobota

Kamarád Bob mě poprosil, zda bych mu nenafotil jakousi světelnou instalaci. „Buď v 17 hodin před Zbrojovkou“  Nic víc mi neřekl. V jeho ateliéru jsem už jednou byl, proto jsem věděl, že ať mě čeká cokoliv, bude to sranda. A taky že jo.

Industriální budova má něco do sebe, mám rád takové prostory. Snad tu bude ještě nějakou dobu stát a nepotká ji podobný osud jako Vlněnu.

 

Místo přímo stvořené pro ilegální předávku zbraní 😀

Přes dvě hodiny jsme běhali s desítkami metrů prodlužky po střeše Zbrojovky, koumali a instalovali. Nakonec vzniklo několik fotografií, kterými bude Bob prezentovat svůj výrobek v Rakousku.

To jsou ta místa, na které vám jako vstupenka poslouží fotoaparát.

Neděle

Nedělní pohodička u snídaně s knihou (jak si Aaron Ralston uřezal ruku kapesním nožem) 🙂

Babička i děda měli nedávno narozeniny, jako každý rok jsme poseděli na zahrádce, něco pojedli a popili.