29. týdeníček 2016 – zápisy a fotky mého týdne

Velké věci z mého uplynulého týdne (18.7. až 24.7. 2016). Všechny nejsou doslova velké. Ale pokud si člověk dokáže užívat maličkostí, tak i nepatrná  chvilka ze života stojí za zmínku.

« Zobrazit všechny týdeníčky »

Pondělí

Dospávám noční návrat z fesťáku a vůbec celé čtyři dny ve Vizovicích. Na internetu se už objevují první videa 😀

Nezapomenutelná atmoška.

Úterý

Zítra je úplněk a za zahradou nám roste nový panelák.

Mám radost, napsal mi Michal Kupsa, že by byl rád, kdybych napsal nějaký příspěvek pro Trampský magazín. A tak jsem to sesmolil a publikovali můj článek o vandru do Tater z letošního dubna. Tady je odkaz.

Středa

Mám novou brigádu 🙂 Napsal jsem na Facebooku Sabině z ranche U Rezavé studánky a vzali mě jako pomocnou sílu ke koním. Je to super, protože většinou mám přes den volno a chci být venku. Takto budu přes den v kontaktu s koňmi, pracovat ručně a večer pracovat na počítači. Zdá se mi to jako dobrý plán, uvidíme, jak to bude fungovat v reálu 🙂

V 9 ráno jedu poprvé hledat ranch uprostřed luk a polí mezi Ivanovicemi a Řečkovicemi. Seznamuji se se Standou a ihned se pouštíme do práce – opravy přístřešku pro kobyly. Rozkoukávám se a baví mě to tu.

Je tu spousta koní, dva čuníci, králíci i myši 😀

 

Od koní jedu domů hodit sprchu a na kole do kanclu. Takovou gastronomii v práci jste ještě nezažili 😀

Čtvrtek

Slunečný, dusný den strávený na dvorku a zahradě se stříkající hadicí a šíleným Bučanem. Opravoval jsem kola, už měsíc se na dvorku válejí dva rozbití Favoriti. Proto jezdím na Klářiným dámském Favoritu 😀 .

Před prací na pivko s Tomášem, po práci na pivko za Klárkou. O čtvrt na tři jedeme domů a Klárka povídá „máš už fotku do týdeníčku?“ 😀 Teď už jo.

Pátek

Na ranč budu chodit dvakrát týdně, ve středu a pátek. Dnes opravuji elektrický ohradník.

Čuníci jsou pěkně vodrzlí 😀

Sobota

Barbora mě pozvala na grilování a posezení na zahradě v Náměšti. Grilujeme na ohni, popíjíme pívečka i vínečka a je nám dobře.

Dnes začínají v Náměšti Folkové prázdniny a tak se tu pohybuje spoustu nových tváří, které je potřeba poznat 🙂

Kromě toho, že Buči pokousal (ze srandy samozřejmě) Samuela, to bylo poklidné a příjemně strávené odpoledne. Vtipné bylo kropení psů pěnou od piva při rvačce, snahou bylo způsobit šok 😀

Věra naučila Bučiho lézt po žebříku 😀

Nad hlavami nám proletěl Honza s paraglidem.

Po setmění vytahuje Tomáš ukulele a s Martinou dávají duet. V tu dobu už vidím dvojitě 😀

Osazenstvo řídne a blíží se bouřka. S Barborou zůstáváme spát na zahradě a stavíme luxusní apartmá 😀 Před ulehnutím do spacáku se mi podařilo vylít si vosk ze svíčky do vlasů, příjemná záležitost 😀

Neděle

Mrzuté probuzení. Budík zvoní brzy, Barbora v poledne odjíždí do Německa. Hlava mi třeští, mám takovou kocovinu, že sotva dojdu na snídani (skvělá míchaná vajíčka) do kavárny Pohodička. Díky folkovému festivalu vařili i v neděli ráno. Koukám, že tu na zdech visí fotky od Taka Tuka.

Jedu s těžkou kocovinou domů. Hlavou mi znějí písně  Give in to me a Dirty Diana od Jacksona. Perfektně vystihují pocity a fakt, že jsem tam, kde jsem byl před pěti lety. A je to krásný 🙂

Dnešní den 24.7 si budu pamatovat nejen kvůli krásnému datu.

Je to definitivní a konečně to můžu pustit do světa. S Klárou už nějakou dobu nejsme. Byl to zdlouhavý rozchod a nebylo to jednoduché. Máme společný byt a psy. Rozchod přišel z mé strany, už mě nebavilo stát na místě a po pěti letech došla i má trpělivost. Nehodíme se k sobě a na svět koukáme dost odlišně.

Přesto zůstáváme kamarádi a na nějakou dobu i spolubydlící.