11. týdeníček 2016 – zápisy a fotky mého týdne
Velké věci z mého uplynulého týdne (14.3. až 20.3. 2016). Všechny nejsou doslova velké. Ale pokud si člověk dokáže užívat maličkostí, tak i nepatrná chvilka ze života stojí za zmínku.
« Zobrazit všechny týdeníčky »
Pondělí
Samozřejmě, že jsem opět brousil nůž. Tentokrát na unašecím kotouči na vrtačce.
Dneska byl překrásný západ slunce. Vylezl jsem na střechu a užil si jeho poslední okamžiky. Miluji tu kombinaci barev a světla nad střechami. Je to skvělý pocit.
Perspektiva střešního schodiště a srpek měsíce.
Úterý
Koupil jsem jehličkové pilníky pro jemné dobrušování čepele pro usazení záštity. Přecházím na ruční broušení. Do smirkového papíru zabalím gumu na gumování a vznikne mi konvexní výbrus. Nakonec jsem se ale rozhodl pro plochý skandinávský výbrus, proto přejdu na tvrdší podložku.
Od babičky jsem dostal sazenice paprik. Jsem rád, že babička s dědou mě v tom mém „zahradničení“ podporují 🙂 . Moje zahrádka se pořád rozrůstá. Na okně teď mám zasazený dub, zázvor a papriky. Na dvorku jahody a chilli papričky. Ještě dostanu rajčata, cibuli a česnek. Bylinky zasadím co nevidět 🙂 .
Proč si v práci neuvařit pořádný kuřecí vývar? 😀 A proč ne rovnou kuřecí kousky na kari s rýží… Přijde mi hrozná škoda, když se dělá vývar a všechna zelenina a maso se potom vyhodí. Budeme tomu tedy říkat polévka a sníme všechno 😀 .
Minulý rok v srpnu jsem pořádal takovou sešlost všech přátel z Bystrce. Bylo to parádní, přišlo spousta lidí, které jsem dlouho neviděl a všichni si akci pochvalovali. Proto jsem se chopil organizace další akce. Tentokrát jsem pronajal chatu v Jedovnicích pro 25 – 30 lidí. No a opět to vypadá na bezva párty se super lidmi.
Středa
Jedu do Bystrce k chirurgovi s výčnělkem na prstu po seknutí sekerou v lednu na Oslavce. Šustr není moc dobý doktor, všechno léčí Alpou, ale umí dobře napsat formulář pro pojišťovnu 😀 A takový doktor se hledá těžko. Naštěstí jsem zatím ze všech úrazů vyvázl bez trvalých následků. Rentgen byl negativní, takže mám jen narušenou okostnici, časem by to mohlo zmizet, nebo taky ne.
Pár hodin jsem strávil u dědy v dílně a pracoval na noži. Ještě pořád s úsměvem.
Máma chtěla pomoct s tříděním kazet a cédéček. Vzpomínám na to analogové přehrávání hudby. Kolik starostí mi dělal kazeťák, který často vymotal celou pásku a já ji pak slepoval a tužkou namotával zpátky. Nejvíc jsem poslouchal Bee Gees, Shaniu Twain, Roxette, Yello. Tyto a další, ke kterým mám vztah si schovám. Zažil jsem diskety, cédéčka a DVD. Dnes frčí jen USB.
Takt to vidíte, česnek od babičky už mám doma. Nevěděl jsem, že se dají jíst i ty zelené šlahouny. To bude bezvadná pomazánka 🙂 .
V noci jsem nůž popustil v troubě. Na 200 °C hodinu a půl. Zakalený nůž díky tomu nebude tolik křehký a ztratí při tom trošku na tvrdosti. Popouští se taky pro zamezení vnitřního pnutí a dalším jevům.
Čtvrtek
Po včerejší rychlé domluvě, jsme se s tátou vydali na prozkoumání lomu za Ochozem. Počasí nám přeje a lokalita taky. Svítí sluníčko a opuštěný lom je na ohýnek jako dělaný. Lepší snídani ve všední den si neumím představit 🙂 .
Postavili jsme malou pícku z kamenů, rozdělali oheň a ohřáli snídani.
Po snídani káva s Jasenkou a úsměv na tváři 🙂 .
Během deseti dnů stihl táta vyměnit nůž Gerber BG Ultimate s kombinovaným ostřím za hladké. Navíc je to nůž poslední generace a je perfektní. Možná kdyby měl stejné pouzdro, jako předchozí, bylo by to dokonalé.
Zkoušeli jsme vyrobit tzv. finskou svíci. To je oheň rozdělaný mezi třemi kulatinami nebo rozštípnutým polínkem, které jsou k sobě svázané drátem. Chce to dostatečný prostor pro proudění kyslíku. Je to skvělá věc na vaření a zároveň bezúdržbový oheň. Vymysleli ho Sámové v Laponsku na severu Finska.
Zpočátku se tomu moc nechtělo. Asi to bylo moc natěsno. Ale čadilo to pěkně.
Fotka za analogu:
Další z primitivních dovedností. Rozdělávání ohně lupou. Chce to trpělivost a jde to.
Z jednoho kuřete jsem měl jídlo na tři dny. Vývar, kuřecí kousky a teď v česneku naložená stehýnka na ohni. Prvotřídní mňamka! Čekal jsem, že moje improvizované vidličky z větviček odpruží a vystřelí aspoň jedno stehno na druhou stranu lomu 😀 . Nestalo se.
Nejlépe strávený slunečný den před prací.
Pátek
Dopoledne rozcvička s Roumenem. Stěhovali jsme mladý pár. Nádherné jarní počasí.
Snažím se vyvrtat díru do 5 mm tlustého nerezu na výrobu rukojeti nože. Nedaří se.
Nechal jsem si vytisknout pár fotek z posledních výletů. Strom v mlze je pro mě jedna z nejlepších fotek, které jsem vyfotil. Pokud se mi to nerozleží v hlavě, půjde na plátno.
Sobota
Opět brousím. Škoda že nemám pásovou brusku, měl bych to hned. Padla už spousta brusných papírů. Za každým broušením je vidět vykonaná práce, to mám rád 🙂 .
Neděle
Den i noc před prvním jarním dnem strávím v lese u ohně. Jedu s Bučim do Borače 🙂
Vřesovec na skalce už září všemi barvami.
Ranní kávu jsem si uvařil stylově – na finské svíci. Tato měla pořádný tah a hořela parádně.
Valča našla v Bučim kamaráda
Poseděli jsme chvíli u ohně a po obědě jsme se s tátou rozloučili. Vydali jsme se na náš flek s píckou, kde strávíme noc.
Tento strom je úžasný. Je krásně rostlý a slouží veverkám jako jídelní stůl. Hned vedle mě je hromádka vyzobaných šišek 🙂 .
Po příchodu na místo na mě čekalo nemilé překvapení. Pícka byla zbořená. Nejspíš vlastní tíhou a ne zásahem cizího člověka. Už podruhé tento rok si musím opravovat tábořiště.
Fotka z analogu:
Nic na plat, nejprve jsem natáhl celtu, spíš pro pocit bezpečí, proti dešti by mě moc neochránila. Pak jsem v rychlosti postavil novou pec.
Oheň hoří, tábor je nachystaný, můžeme se projít po okolí. Buči je šťastný a já taky.
Naše nová taneční choreografie.
Mám rád jistoty, proto jsem si raději nachystal víc dřeva, než spálím. U ohně je krásně teplo. Pec jsem postavil tak, aby odrážela teplo do přístřešku a kouř odcházel ven. Okolní teplotu mi připomíná jen krásně vychlazené pívečko. Již tradičně Kozel 10°.
Je skvělé, že o půl 7 večer je ještě trochu světla. Dny se viditelně protahují.
Blíží se úplněk, který signalizuje velikonoční pondělí další týden.
Měsíc ozařuje les, spletité větve vrhají strašidelné stíny. Nedaleko se probudila sova. Houká a chystá se k lovu. Naopak já se chystám ke spánku, přiložím polínko a zalehnu.