10. týdeníček 2016 – zápisy a fotky mého týdne

Velké věci z mého uplynulého týdne (7.3. až 13.3. 2016). Všechny nejsou doslova velké. Ale pokud si člověk dokáže užívat maličkostí, tak i nepatrná  chvilka ze života stojí za zmínku.

« Zobrazit všechny týdeníčky »

Pondělí

Je to tady! Z papíru přecházím k samotné výrobě. Přijel jsem k dědovi do dílny, kde budu mít aspoň nějaké zázemí. Děda vyhrabal několik starých pilníků značky Ajax, které jsou k výrobě nože vhodné. Je to sice uhlíková ocel, která vyžaduje určitou péči, ale bude to můj první pokus a pokud se podaří, péči si zaslouží.

O Tomáše jsem si půjčil flexu a bez jakékoliv předchozí tepelné úpravy (aby materiál změkl, měl bych ho vyžíhat, ale nemám prostředky ani na následující kalení) jsem vyřezal do tvrdého materiálu hrubý obrys budoucího nože. A překvapivě to šlo dobře.

Už teď vím, že mě čekají hodiny a hodiny broušení. Bez potřebného nářadí to bude zdlouhavá a náročná práce. Moji zbraní ale bude odhodlání a trpělivost!

Úterý

Zimu ještě nemáme za sebou.

Výroba vlastního nože mě až fanaticky pohltila. Zaregistroval jsem se na fóru knife.cz a pročítám veškeré zajímavé informace o výrobě a celkově o nožích. Nože jsem měl vždycky rád, ale nikdy jsem se jimi nezabýval do hloubky. Tak mám nový koníček.

Svěrák jsem přišrouboval ke zbytku palety, je tak na pevné podložce a zároveň je přenosný.

Na chodbě jsem si vyrobil takovou menší improvizovanou dílničku. Svěrák, světlo, flexa a pevnou ruku. Jo a sluneční brýle 😀 .

Jenže broušení flexou dělá šílený hluk a bál jsem se, že na mě vlítnou sousedi. Jel jsem proto zase za dědou a zbytek brousil na dvorku. Ke chlazení jsem využíval čerstvý sníh.

Tvar je daný, ale k noži to má daleko.

 

Středa

Nedá mi to ani doma a musím brousit. Hluku se nevyhnu, já prostě musím. Snad se sousedi nebudou zlobit, když jsem si tento nápis nalepil na dveře zevnitř. Jen pro vlastní klid v duši 😀 .

Večer odevzdávám flexu, tak naposledy řežu 5mm nerezový materiál od táty na záštitu.

Čtvrtek

Každý den je vidět odvedená práce, to mám rád. Možná to je ten důvod, proč jsem na výrobě prvního nože tak závislý.

Pátek

Hádejte, co asi dělám? 😀 Jo! Brousím a brousím výbrus na čepeli. Na rukojeť použiju zbytek ze zlomeného akátového topůrka. Má krásnou barvu i kresbu. Ale to až za dlouho.

Pepek na Dráze připravoval originální balkánské čevapi na grilu s domácím ajvarem z pečených paprik. Výborná záležitost, moc jsem si pochutnal.

Sobota

Navštívil jsem každoročně pořádanou výstavu nožů. Mohl jsem tak sbírat inspiraci a podívat se na výstavu z jiného úhlu, než jen pozorovatel. Koukal jsem spíš na funkčnost, jak a z čeho jsou nože vyrobené.

 

Bylo fajn zase po dlouhé době vidět Vlaďku, Kubu a Jarku z Gostolu. A věčně veselou paní Maďaričovou 🙂 .

Neděle

Dočetl jsem Útěk do divočiny. Chris byl tvrdohlavý volnomyšlenkář, který si šel za svým snem, který ho nakonec stál život. Tato kniha ve mě zanechala stopu a nutí mě přemýšlet i po jejím vrácení do knihovny. Zemřel ve stejném roce, ve kterém já jsem se narodil.

Celý týden se motal okolo nožů, získával jsem nové zkušenosti a učil se novým věcem 🙂 .