6. týdeníček 2015 – velké věci z mého týdne

Velké věci z mého uplynulého týdne (2.2. až 8.2. 2015). Všechny nejsou doslova velké. Ale pokud si člověk dokáže užívat maličkostí, tak i nepatrná  chvilka ze života stojí za zmínku.

« Zobrazit všechny týdeníčky »

Pondělí

Budou to dva měsíce, co jsem odešel z Gostolu. Dozvěděl jsem se, že Peter taky skončil. Z původní sestavy jim tam zůstal jen Kuba. To je nejvyšší čas, sejít se s kolegy a vzájemně si vyměnit dojmy ze života mimo stěny onoho místa. Jako svobodní jsme zašli na pivko a kulec do Bria.

A navíc, měli jsme důvod k oslavě. Jarek dnes úspěšně promoval, je z něj inženýr! „Ing. Vokál, těší mě“ se nám představoval 😀 .

Peterovi, který ovládá kulečník technicky nejlíp, to tam prostě nepadalo 😀 .

Zato ostatním to tam vždycky nějak spadlo s milion odrazy a doteky 😀

Střídali jsme kulečník s fotbálkem, postupem času byla čím dál větší sranda. Dlouho jsem se takto nebavil.

Když si čtyři bývalí kolegové vyjdou v pondělí večer na kulec.

Zítra mám pohovor o nové práci a nemusel bych vypadat, jako bych hrál do rána kulečník 😀 . Dali jsme kebab u ťamana (na Jarka zapomněl 😀 ) a šli spát.

Úterý

Stůl je hotový! Konečně si škrtám svůj sen od roku 2013 🙂 . A hurá na další dřevěné projekty. Čeká mě konferenční stolek, poličky, stojan na tužky, nástěnka a truhlíky na bylinky.

Ruční práce je ruční práce a z toho má člověk vždycky radost.

Buči, nesmíš!

Večer jsme měli vzácnou návštěvu. Kristýnu s chlupatou samojedicí Márynkou. Tři psi u nás doma! I když Bimbo si na svobodě moc neužil, pokusil se kousnout Bučiho, tak skončil zavřenej v koupelně. Jeho volba.

Buči si s Márynkou parádně vyhrál 🙂 Je to jeho velká kámoška.

Kristýna povídala o svém plánu, jak s přítelem postaví psí hotel s bazénem, společenskou místností s televizí a spoustou dalších vychytávek 🙂 . My se budeme starat o pejsky, venčit, koupat a číst pohádky na dobrou noc 😀 . Jo, bylo by to fajn, já bych to tak růžově ale neviděl.

Márynka si nechá od Bučiho líbit všechno 😀 .

Kristýna málem nestihla rozjezd. Byl to fajn večer 🙂 .

Středa

Už pár dní si všímám, že se Bučimu tvoří takové lysinky okolo očí. Jakoby mu vypadávala srst. Na internetu jsem se dočetl, že by mohl mít demodikózu, což je způsobené parazitním roztočem, který si pochutnává na jeho folikulech. Zatím to budeme sledovat a na další kontrole nejspíš provedeme seškrab a vyšetření.

Nevypadá to vůbec hezky.

Už jsem myslel, že je Bimbo mrtvej, ale on se jen opaloval na chodbě 😀 . Že vypadá jak prasátko?

Byli jsme se vyvenčit na Dráhu. Jedno pivko venku na stojáka, to byl pro Bučiho povel k spánku 🙂 . Líbí se mi, že dokáže usnout kdekoliv, schoulí se do klubíčka a spinká. Jako správnej pes do nepohody.

Od Klářinýho táty jsme dostali několik kilo vepřových hrtanů pro psy. Kurňa, ti se olizovali! Krásně jsem všechno naporcoval a hodil do mrazáku. Do budoucna možná přejdeme na kompletní krmení BARFem. Správnej pes má dostávat maso.

Čtvrtek

Preventivně jsem nechal Bučimu vyrobit jmenovku na obojek v jednom zverimexu kousek od Nových Sadů. Z druhé strany jsou naše telefonní čísla. Cinká teď jako ovečka 🙂 .

Pátek

Jedeme vláčkem na výlet! Naším cílem je Moravský Krumlov a údolím řeky Rokytné dojdeme až do Ivančic. Buči má s sebou parťáka Márynku 🙂 .

První zastávkou v Krumlově byl poutní kostel Sv. Floriana na kopečku v meandru řeky. Silně tady foukalo. A lepší výhled na Moravský Krumlov bychom určitě nenašli.

Celé město máme na dlani.

Moravský Krumlov je zajímavé město. Připadali jsme si, jako bychom byli ve filmových ateliérech a všechny budovy kolem nás byly historické rekvizity. Působilo to tak nějak pohádkově, ale zároveň moderně. Takové vesnické město, kde mají základku, střední školu, radnici, hasičku, potraviny a snad vůbec všechno na jednom náměstíčku.

A Coca Colu tady vozí ve stylových Aviiích 😀

Náměstí mi přišlo povědomé a vybavovaly se mi vzpomínky, které jsem nemohl nikam zařadit. Až u zámku, kde byla dřív vystavena Muchova Slovanská epopej jsem si vzpomněl. Před několika lety jsem tady byl na cyklo – výletě ke konci druháku na střední. Byla to snad jedna z posledních příležitostí spatřit epopej právě na zdejším zámku v Rytířském sálu. A já ji tenkrát využil. Vzpomínám si na ta obrovská plátna, která jsou teď již vystavená v Národní galerii v Praze.

Prošli jsme zámeckou zahradou a cestou lemující řeku Rokytnou jsme mířili k Ivančicím. Občas jsme krátce zastavili, abychom se napili, pro Bučiho to byla příležitost ke spánku 🙂 .

Počasí vyšlo perfektně. Svítilo sluníčko, teplota lehce nad nulou.

A tak jsme ťapkali přes pole, louky, lesy.

Márynka byla šťastná. A když jsou šťastní psi, tak my taky 🙂 .

Je půl třetí a my máme hlad. V batůžku si neseme špekáčky, musíme rozdělat oheň. Dřevo je vlhký, ale březová kůra funguje vždycky. Zapadli jsme do houští kousek od cesty a začala hostina 🙂 .

Buči okamžitě vytuhnul, Márynka se udila a hlídala 🙂 .

Nechtěl jsem dělat velký oheň, páč dost foukalo a my měli celkem naspěch. Jen ohřát jídlo a sebe a zase pokračovat v cestě.

Jako je u nás zvykem, po špekáčcích následuje opékání sýru. To je nejlepší pochoutka.

Slunce zrovna zapadalo za obzor a nás čekala ne zrovna krátká cesta k vlaku. Přidali jsme do kroku.

Je půl 6 a venku je tma jak v žoku. Přicházíme na nádraží do Ivančic, v nohách skoro 20 km. Na vlak si počkáme dobrou půl hodinu. Už se vidíme doma v teplíčku.

Jen co jsme přijeli domů, pejsci dostali bohatou misku žrádla a vytuhli 😀 . Spala u nás Kristýna, do noci jsme vařili kuře s nádivkou a kecali 🙂 . Moc fajn den.

 

Sobota

Dnes se konala výstava psů DUO CACIB, což je ideální příležitost pro socializaci Bučiho. Aby s námi nešlo málo psů, půjčili jsme ještě Staffyho a vydali se na výstaviště.

Přidal se i Jarek s Pájou, seznámili jsme se s jejich Ozzym.

To je ta naše smečka.

Neděle

Jedeme fotit do Bystrce! Obětí mého dnešního cvakání se stala krásná zpočátku stydlivá Martina.

S Marťou se fotilo skvěle, nakonec se i rozkoukala a byla odvážnější.

Rozhodně jsme nenafotili vše, co bych si představoval, brzy se zase sejdeme a zkusíme trošku jiný styl.

Jsem rád, že mi píšete se zájmem o focení. Nebojte se a pište dál, určitě se domluvíme! 😉 . Můžete hodit očko i na moje portfolio na www.fotoforest.cz.

Mějte se fanfárově!