48. týdeníček 2015 – velké věci z mého týdne

Velké věci z mého uplynulého týdne (23.11. až 29.11. 2015). Všechny nejsou doslova velké. Ale pokud si člověk dokáže užívat maličkostí, tak i nepatrná  chvilka ze života stojí za zmínku.

« Zobrazit všechny týdeníčky »

Pondělí

Včera jsem si nachystal domácí kompostér a zbývalo jediné – přidat obsah a žížalky. Vybaveni improvizovanou lopatkou a kyblíkem, zajeli jsme s Bučim do Řečkovic lovit žížaly 😀 .

Prošel jsem se na Velkou Babu a nepříjemně mě rozbolelo koleno, stejně jako poslední den v Jeseníkách.

První letošní sníh kombinovaný kroupami mě zastihl v nejméně vhodnou dobu. Půda byla zmrzlá, ale čím hlouběji jsem kopal, tím se šance na nález zvyšovaly. Nejsou to rousnice, na které jsme chytávali okouny, ale pro kompost by stačit mohly, to tvrdila i babička.

Kompostu chybí už jen krmivo – nějaký organický bio odpad. Toho je v kuchyni vždycky dostatek. A tak jsem se stal chovatelem žížal a můžu vesele kompostovat 😀 Edit: Článek na výrobu kompostu je na světě!

Tiskl jsem Milanovi i sobě vizitky.

Úterý

Děda s babičkou mě zasvětili do dalších tajů domácího kompostování. Taky jsem dostal trochu kompostu do začátku, aby měl ten můj dobrý základ.

Zarámoval jsem pár novějších fotek. Ta z Jeseníku si svoje místo na zdi určitě zaslouží 🙂 .

Středa

Koupil jsem si pájku na vypalování do dřeva a kůže. Technika vypalování do dřeva se nazývá pyrografie. A tak jsem začal zkoušet, co taková hračka dokáže. Pokud bych se tím chtěl víc zabývat v budoucnu, určitě bych potřeboval výkonnější pájku. Tato dokáže vyvinout teplotu jen 170 °C, což na malé ornamenty stačí, ale pro rozsáhlejší práci by se hodilo více.

Vyrobil jsem šablonu svého loga a nakreslil ho na stůl, který právě vyrábím. To byl původní záměr, proč jsem si pájku koupil. Vypálím do horní desky svoje logo a jak mi táta v pátek půjčí horkovzdušnou pistoli, opálím zbytek stolu. Je to dobrá věc, celkově mě práce se dřevem baví.

Čtvrtek

Celý byt zase provonělo pálené dřevo. První stromeček z loga je hotový. Trvá to dlouho, chce to pevnou ruku a trpělivost.

Slíbil jsem recept na šípkové víno, které jsem nedávno stočil a lahvoval. Tady je:

Recept na domácí šípkové víno

Úplně všemu předchází procházka do přírody pro šípky. Ideálně jednou pohlazené mrazem, ale můžou být i tvrdé i měkké. Vybíráme krásně červené, bez skvrn. Nejlépe se trhají škubnutím do boku.

Ingredience (na 4 l vína):

• 2 kg šípků
• 1 kg cukru (ideálně třtinový)
• 4,5 l vody
• 5 g vinných kvasinek (Vínka, Malaga apod. – koupíte v drogerii ) + 100% ovocná šťáva nebo 250 ml burčáku

Bude potřeba:

• demižon (5 l nejméně)
• trychtýř
• hadička ke stáčení
• kvasná zátka (za pár kaček v drogerii)
• velký hrnec
• lahve na víno + zátky

Postup:

Při přípravě bychom měli dát na co nejlepší hygienické podmínky. Pokud máte sušené kvasinky, je potřeba je předem připravit – rozmnožit dle návodu (viz foto), což trvá 3 dny. Tekuté kvasinky se dají použít rovnou, proto jsem i já využil burčákové sezóny. Někdo dokonce používá i klasické droždí do těsta.

V horké vodě rozpustíme cukr, mezitím opereme šípky, zbavíme je nečistot, stopky klidně necháme. Šípky zalijeme horkou vodou s rozpuštěným cukrem a necháme odstát do vychladnutí.

Teď přichází řada na kvasinky, které vmícháme do nálevu. Promíchanou směs nalijeme do nádoby ke kvašení – demižonu, který by měl být o třetinu větší, než přidávané množství. Nádobu ucpeme korkovou zátkou s dírkami, ideálně použijeme kvasnou zátku, která zabrání vstupu nežádoucí kyslíku a umožní vypouštění oxidu uhličitého

Demižon odstavíme mimo dosah slunečních paprsků a ponecháme v pokojové teplotě. Za několik málo dní budeme svědky onoho úžasného procesu, kvůli kterému to všechno děláme. Cukr se za pomoci kvasinek začne měnit na alkohol (a oxid uhličitý a další věci, které nás tolik nezajímají).

Občas nádobou zatřepeme a trpělivě čekáme, dokud probíhá bouřlivé kvašení. Jakmile více jak polovina šípků klesne ke dnu – víno je vykvašené a měli bychom přemýšlet o stáčení. Pokud nemáme průhledný demižon, můžeme konce kvašení poznat poslechem – už nebublá. V mém případě trvalo kvašení 38 dní. Doba kvašení je individuální a je potřeba ji hlídat.

Stáčení. Odstraníme kvasnou zátku a pozvolna stáčíme hadičkou za pomocí fyziky, samospádem. Hadičku nedáváme příliš ke dnu, aby nenasála usazeninu. Šípky se dají použít i opakovaně!

První ochutnávka. Pokud chutná, je vše v pořádku. Pokud se zdá trpčí, můžeme přidat cukr.

Zátkování. Před uzavření lahví korkem, nechal jsem je den větrat přikryté ubrouskem. Lahve jsem zazátkoval, korek musí být cca 2 cm nad hladinou. Případnému výbuchu jsem předešel ryskou na korek – kdyby se korek vzdouval, je potřeba delší větrání.

Všeobecně by mělo platit, čím starší, tím lepší, takže než to všechno vysušíte, odložte alespoň jednu lahvinku do archívu 🙂 .

  

Přikládám i fotografii návodu k použití kvasinek Vínka (ten ale určitě dostanete při koupi v drogerii).

Pátek

Navštívil jsem tátu v práci, půjčil mi horkovzdušnou pistoli na opálení stolu. Prvně jsem ale dodělával vypalování loga.

Večer jsme byli pozvaní na sedánek do sklípku za děckama. Klára lehce nezvládla nástup, proto jsme museli předčasně odejít.

Sobota

Nástupem do Sternu se Klára začala malovat 😀 . Chop Suey!

Po delší době, kdy byli všichni zaneprázdněni prací, jsme se slezli v Cihelně na bowlingu. Zrovna tady hráli nějakou ligu a dost profesionálně působil i komentátor s mikrofonem 😀 .

Klára špízuje skóre a nemůže uvěřit, že jsem dal tři strajky po sobě 😀 .

Život se psy je psina i dřina.

Přidávám snímek fotografie z analogu:

Neděle

Celý den jsem opaloval stůl. Původně jsem chtěl opálit i horní desku, ale zaniklo by logo. Takto to dle mého vypadá skvěle. A už zbývá jen lakování, to bude jiný smrádek.

Toto určitě není poslední projekt s využitím pyrografie.