25. týdeníček 2014 – velké věci z mého týdne

Velké věci z mého uplynulého týdne (16.6. 2014 – 22.6. 2014). Všechny nejsou doslova velké. Ale pokud si člověk dokáže užívat maličkostí, tak i nepatrná  chvilka ze života stojí za zmínku.

« Zobrazit všechny týdeníčky »

Pondělí

Dnešek byl takovej normální den. Do 16 hod v práci, rychle nakoupit v Romšpáru a valit domů. Musím tento týden makat na webech, abych toho do pátku stihl co nejvíc. Odjíždíme totiž do Chorvatska!

Zamiloval jsem se do country zpěvačky Natalie Stovall. Z písniček její kapely jde jen pozitivní energie. Neuvidíte ji jinak, než s úsměvem na tváři, a to se mi líbí 🙂 . S kapelou působí pouze 2 roky a toto je jejich nejnovější věc. Sledujte ten úsměv 😉
Natalie Stovall and The Drive – Baby Come On With It

Úterý

Přijel k nám Ica a ladili jsme weby. Spustili jsme stineninamiru.cz a probrali další zadání. Klára měla volno a večer vařila 🙂 .

Středa

Po měsíční pauze jsme šli s kolegy na pivko ke Kachně. Došla i Vlaďka. Jako obvykle jsme probrali, jak máme dlouhý vedení a takový ty věci, který se v pracovní době probírat nedají 😀 .

Na fotce chybí Jarka a Standa (Standa se nejmenuje Standa, ale Jakub – v práci mu říkáme Standa, protože jednoho Jakuba už tam máme a je služebně starší, tak mu jeho jméno zůstalo 😀 ).

Paní Maďaričová, já, Vlaďka, Jarek a Kuba.

Klára si mě vyzvedla v hospodě a utíkali jsme na šalinu. V pátek odjíždíme do Chorvatska a ještě nemáme nic zabaleno 😀 .

Čtvrtek

Občas je v práci potřeba zajet na sklad. Ten máme v Hlubně. Do čtvrtýho patra jezdíme nákladním výtahem.

Stěna výtahu připomíná zdi vězeňské cely. Ten „starej“ je nejspíš náš „šéf“.

Zítra jedeme na deset dní do Chorvatska! Pár věcí už jsem si zabalil, ale ono vlastně není moc co balit. Potřebuju foťák, plavky, ručník a nějaký to tričko a trenky 😀 . Jo a nějakou tu lahvinku. A taky jídlo. Nakoupili jsme instantní polívky, špagety, nějaký konzervy… vařit si budeme sami.

Pátek

I dnes jsem šel do práce. Ale s úplně jinými myšlenkami, než obvykle. Obvykle totiž nejezdím rovnou z práce do Chorvatska 😀 . V 15 hodin jsem si to štrádoval z práce domů, rychle dobalit poslední věci a hurá na autobus. Původně jsme měli jet autem, ale Klářin taťka s přítelkyní to musel ze zdravotních důvodů odřeknout.

Trošku jsem se toho bál, ale nakonec jsme neměli tolik věcí. Každej jednu tašku a batůžek s foťákem. Autobus měl zpoždění, což vyvolalo na nádraží menší paniku. Já to sledoval v klidu z povzdálí.

Jelo hodně důchodců.

Na hranici se Slovinskem jsme byli podrobeni kontrole. Celý autobus prošel celník s drsným výrazem ve tváři. Ten výraz určitě dlouho trénoval (neměl jsem odvahu jej vyfotit).

Sobota

O půl 7 ráno jsme konečně vystoupili v Bašce Vodě. Jeli jsme celkem 14 hodin. Byla to náročná cesta, moc jsme se nevyspali. Ihned se nás chopila delegátka Veronika a dovedla nás k našemu apartmánu. Paní domácí ještě uklízela po hostech před námi, kterým končila dovolená. Prý jim celý týden pršelo, měli jen jeden celý den slunečno. U nás to podle předpovědi vypadá lépe. A je to znát hned z rána. Kabele jsme nechali na chodbě a vydali se na pláž a do města.

Ani nevím, kdy jsem byl naposledy u moře. Krásný pocit koukat na tolik vody a mít před sebou deset dní volna a objevování. Prošli jsme se po pláži, pak městem, které je pořád stejné, jako když jsem do Bašky jezdil dřív. Našli jsme i první Chorvatskou keš (popravdě nic pěkného) a před desátou jsme se vrátili do apartmánu, který se nám již uvolnil.

Máme pěkný apartmán 100 metrů od pláže – Villa Gita 😉 . Chvíli jsem hledal peřiny, pak mi došlo, že přikrývají prostěradlem 😀 . Zabydleli jsme se a v 13 hodin jsme šli na poradu zájezdu do Villy Palona. Asi dvacet minut se řešil dnešní oběd 😀 . Desetkrát se hlasovalo, kdo si dá špagety a kdo krkovičku. To byla trošku komická situace. Dověděli jsme se o nejakých výletech po okolí, které můžeme absolvovat. Na ostrov Brač bych možná jel. Po poradě jsme se šli koupat. Voda je skvělá. Cca 22°C, takže osvěžující a zároveň se v ní dá vydržet dlouho.

   

Zbytek dne jsme strávili chozením. Podívali jsme se na kraj Bašky Polje, kam jsem častokrát jezdíval do kempu. K večeru jsme se prošli zase na druhou stranu – do Brely. Brela je o trochu luxusnější městečko, než Baška Voda. V baru, kde nás ochlazovala rosa z rozprašovače (v Brně takový máme ve výčepu Na stojáka) jsme si připili Ožujskem.

Před západem slunce jsme se po pláži vraceli do Bašky.

Jak vznikla následující fotka:

– „Hele, uděláme fotku, co kdybys vyskočila, jakože máš radost“
– „Tak jo, ale nevím jak. Třeba takhle?“
– „Jo, třeba takhle“
– „Počkej, ty už jsi to vyfotil?“

Vytuhli jsme už ve 21 hodin. Za první den jsme toho stihli opravdu hodně, jakoby měl být poslední. Dokonce jsem se stihl i spálit, když jsem po prvním koupání usnul na pláži 😀 .

Neděle

První noc jsme se nevyspali moc dobře. Po kávě a snídani bylo líp. Vydali jsme se do Promajny objevovat nové pláže a krásy Chorvatska 🙂 .

Příště sem pojedeme natočit dokument o chorvatském kmenu mravenců.

I když Chorvati přijímají i Eura, pořád se vyplatí platit Kunama. Kopeček zmrzliny stál v rozmezí od 5 až 8 Kuna. Dá se říct, že cena odpovídala kvalitě.

Voda byla krásně průzračná i v přístavu Promajna.

V Promajně jsme se trošku ztratili. Chtěli jsme najít kešku nedaloko, ale nenašli jsme správnou cestu a točili se pořád dokolečka 😀 . A tak jsme v parném poledni prošli snad celou Promajnu se všemi zákoutími.

Jó, tak toto mě hodně bavilo:

Málem jsem ji zašlápl.

Na oběd jsme se vrátili domů a něco málo snědli. V tom pařáku toho člověk stejně moc nesní.

Koupat se chodíme na psí pláž. Kam taky jinam 😀 . Na stánku jsme si koupili balon na házení ve vodě.

Je sranda pozorovat psy, jak plavou, nebo jak poprvé ochutnají mořskou vodu 😀 . Toto je Ela z Německa. Plavat moc nechtěla, raději chytala kamínky, které potom kousala.

Večer jsme vyšli s flaškou do noční Bašky a Brely. Sledovali jsme západ slunce a proudy turistů procházející nočním městem. Taky jsme se nasmáli u dětské atrakce – nafukovacích koulí ve vodě 😀 .