23. týdeníček 2014 – velké věci z mého týdne

Velké věci z mého uplynulého týdne (2.6. 2014 – 8.6. 2014). Všechny nejsou doslova velké. Ale pokud si člověk dokáže užívat maličkostí, tak i nepatrná  chvilka ze života stojí za zmínku.

« Zobrazit všechny týdeníčky »

Pondělí

Už dřív jsme od Zdenka dostali pozvánku na oslavu narozenin tety Katky, která se konala dneska ve Křtinách. Mamka s Milanem a Deniskou mě vyzvedli a jelo se. Klára musela zůstat v práci.

Už to bude pár let, co jsem byl ve Křtinách naposledy. Jedno léto jsem přímo U Falíků obsluhoval. Dnes jsem byl však hostem a se mnou asi dalších dvacet lidí z rodiny.

Vždycky je fajn, když se takhle sejde skoro celá generace rodiny. Sleduji děti, jak rostou, jak jsou čím dál víc chápavější.

Po výborném jídle jsme se vydali k zámku pro kešku.

Do večera jsme povídali, co je u koho nového, něco málo popili a oslava byla pomalu u konce.

Deniska je dobře vysmátá 😀 .

Teta Katka se Zdenkem mají krásnej vztah.

Děcka nejvíc zajímal můj foťák, takže se předváděly, ale jednu normální společnou jsem stihl 😀 .

Všechny jsem moc rád viděl, doufám, že se brzo zase sejdeme. A nemusí to být zrovna kulatiny, stačí se sejít třeba jen tak na grilovačce u babičky, jako dřív.

Úterý

Přijel za mnou táta s opaskem od Hesse! Od dneška jsem hrdým majitelem opasku na míru. Miluju kožený výrobky. Pro mě tento opasek není jen kus kůže, která mi bude držet rifle. Díky tati za skvělý dárek k narozeninám.

Večer jsem zarámoval motýla, kterého se nám nepodařilo zachránit. Bude nám teď dělat společnost na zdi. Vždycky, když se na něj podívám, vzpomenu si na sobotní výlet za babičkou do Vyškova.

Středa

Rozkopali nám celou ulici. Merhautka i Milady Horákové jsou rozkopané. Ráno mě to dost překvapilo.

Tady teď bydlím.

Než přišla Klára z práce, upekl jsem kuře s jablkem 🙂 . Bylo dobrý.

Čtvrtek

Většinou mi to v práci utíká, dneska se to ale nějak táhlo. Ráno mám 10 minut na to, abych vyletěl z domu, protože pořád nejsem schopnej vstát dřív a v klidu se nachystat, už vůbec ne nasnídat. No a když to v práci zdárně přečkáme, pustíme si vítěznou baladu od Lynyrd Skynyrd – The Ballad of Curtis Loew

Pátek

Dnešní pátek jsme vzali v poklidu. Blbli jsme na zahradě s Bimbasem. Má vždycky obrovskou radost, když má celou zahradu pro sebe. Kdyby mohl, tak dělá salta 😀 . Už je to dědeček, zuby má čím dál horší. Překvapivě se v novým bytě dost zklidnil. Dlouho mě už nekousl… Zvláštní.

Odpoledne přišla na návštěvu Kachna. Grilovali jsme hermelín a pili víno. Kachna teda ne, protože se snaží o sviště 😀 .

Sobota

V hlavě mám milion nápadů na fotky, dneska jsem využil volného dne a rozhodl se jeden nápad zrealizovat s Deniskou. Přijel jsem do Bystrce a šli jsme do Údolka k jezírkům. Vzali jsme to zkratkou, která nám cestu jen prodloužila (myslel jsem, že přes plot vede žebřík) 😀 . V Údolí oddechu je nádherně. Jsou to lesy, ve kterých jsem vyrůstal.

Odjakživa je v těchto lesích spousta divokých zvířat. Na pasoucí se srnky jsme koukali i z okna. Netušil jsem však, že dneska budeme mít takové štěstí a narazíme na obrovské stádo srn a daňků. Byl to opravdu nezapomenutelný zážitek. Stáli jsme necelých pět metrů od nich a fotili. Nenápadně jsme našlapovali a sledovali je. Pohybovali se v okolí seníku, kam se chodí krmit.

Málem jsem zapomněl, proč jsme sem šli. Slunko pomalu zapadalo, takže jsme došli k rybníku a pustili se do focení. Voda byla poměrně studená, takže to nešlo tak rychle. Na obtíž bylo i blato, které jsem měl nad kotníky a taky stonky leknínů se mi všude omotávaly. Nakonec jsem tam vlezl a Deniska odfotila moji myšlenku.

A toto je výsledek. Není to 100% podle mých představ, ale vydali jsme maximum.

Jediný azyl, vždy a všude otevřený pro všechny, je příroda. Pohltí vás.

Boty jsem málem nechal v bahně 😀 .

 

I s přípravami jsme to fotili něco přes hodinu. Trošku jsem se usušil a vydali jsme se na cestu zpátky. Po celou dobu byla kolem nás menší stáda daňků.

Všiml jsem si mezi stromy posledního pásu sluníčka. Rychle jsme toho využili k pár snímků, když absolutní ticho přerušil dusot kopyt. Ze srázu se k nám hrnulo dobrých 40 muflonů. Nedaleko je totiž onen seník a místo pro krmení. Hlína je tady udusaná, takže zvěř je naučená sem chodit pravidelně. Byli jsme opravdu překvapení. Chtěli jsme se k nim přiblížit podobně, jako k daňkům, ale mufloni byli opatrnější. Hned, jak nás zbystřili, vzali nohy na ramena. Ale ten zážitek nám zůstane 🙂 .

Ještě jsme vylezli na seník a patnáct minut čekali s foťáky, jestli se nevrátí. Nevrátili. Asi nás cítili.

No a teď už hurá na ohňostroje, protože dneska je první na Prýglu! Sešli jsme se s Icou a později u Maxu i s Klárou a vydali se k Sirce. Tady už byla banda známých v pokročilém stádiu rozkladu 😀 .

Udělal jsem i pár výcvaků ohňostrojů, ale to spíš jen kvůli tomu, že jsem s sebou měl stativ z odpoledního focení.

Vypili jsme dvě plácačky rumu a pomalu šli na Přístaviště. Kousek od Tee Pee jsme potkali Krakonoše s Kelišovou! Sedli jsme za ním na lavičku a pokecali. Už nevím proč, ale Krakonoš telefonoval s Deniskou 😀 . Kelišová je zlatá. Když jsme se poznali (asi před rokem), ležela Kelišová u nohou, stejně jako dnes. A když Kelišová zbystří, že se bavíme o ní, vyskočí Krakonošovi do náruče a nechá se mazlit.

Je to taková brněnská celebrita.

Vystoupili jsme na Čáře a ve frontě na párek v rohlíku jsme se smáli klukovi, který byl oblečený celý ve žlutém 😀 . Když se otočil, poznal jsem Viktora z Bástru 😀 😀 . S jeho kamarádem byl ve trošku složitější situaci 😀 .

Vyčerpávající den.

Neděle

Jeli jsme dneska znovu na přehradu, tentokrát na procházku se Staffym. Odpoledne přijel Ica a řešili jsme weby.