50. týdeníček – velké věci z mého týdne

 Velké věci z mého uplynulého týdne (9.12. 2013 – 15.12.2013). Všechny nejsou doslova velké. Ale pokud si člověk dokáže užívat maličkostí, tak i nepatrná  chvilka ze života stojí za zmínku.

« Zobrazit všechny týdeníčky »

Písnička týdne:

Chet Faker – No Diggity

Pondělí

Celkem rychle jsem si zvykl na vstávání do nové práce. Čekal jsem to horší. Po třech týdnech se pořád těším :D. Na tom chození pěšky něco bude.  Moc lidí sice nepotkávám, a když někoho potkám, je to pořád ten stejný člověk. A hodně cyklistů. Na kole bych byl v práci za 10 minut, na jaře jdu do toho :).

Úterý

Už včera jsem cítil, že na mě něco leze. A ženská to nebyla. Dneska jsem lehl úplně. No jo, rýmečka je smrtelná nemoc, málem jsem taky umřel :(. Z práce mě pustili dřív, abych to šel vyležet. Zajel jsem si pro první pomoc za mámou. Dala mi výbornej vývar. Doma jsem to začal vyhánět z těla. Čajíčky s medíkem (od babičky z Vyškova)a pěkně to vypotit.

Středa

Do práce jsem raději nešel. Nedal bych to. Místo toho jsem se jako zázrakem vyléčil a večer už jsem dokonce vylezl z postele. Zítra už budu funkční.

Takže vývar, horký čaj s medem a pár ibalginů zabralo.

Čtvrtek

Za necelých čtrnáct dní jsou Vánoce. Letos to nebudu vůbec hrotit. Teda né že bych to někdy nějak extrémně prožíval. Žádnej stromeček, ani cukroví. Jde hlavně o to setkání s rodinou a pohodičku. Odpočnout si před koncem roku a těšit se na nové zážitky :).

Pátek

Zítra se chystáme se ségrou na Meatfly Vánoční besídku na Favál. Jako vždycky vystoupí Overhype, potkám spoustu známých (teda pokud je pod maskama poznám :D). Minulý rok jsem masku neměl, přijel jsem totiž myslím zrovna z Prahy. Ale letos to bez masky nepůjde.

U babičky člověk najde skoro všechno, takže jsme jeli do Bástru shánět masky a převleky. Babička s dědou nás jako vždycky pohostili :). Ségra pro mě upekla perníček. Sice nevím co tím prasetem chtěla říct, ale bylo to dobrý 😀 :D.

U babičky s dědou je vždycky fajn.

Vzpomněl jsem si na dědovy mobily, se kterými jsem si zamlada hrával. Všechny měly vysunovací anténu, která mě bavila nejvíc.  Pořád jsou funkční a do teď se s nimi děda rád chlubí 😀 .

Naopak babička se nefotí moc ráda 😀 .

Na besídku půjdu za retro, 70. léta. Našel jsem parádní vohoz po dědovi :D. Dobře střižený rifle a koženou bundu ála Pomáda :D. Takže vlasy dozadu a můžu jít na to 😀 .

Sobota

Včera jsem zjišťoval, s kým vším se uvidím na večerním koncertě. Moňa mi napsala, že je v nemocnici se zápalem plic 🙁 . Když ji teda neuvidím večer, jel jsem za ní do Bohunic na plicní oddělení.

Co si tak vzpomínám, naposledy jsem tady byl za Tiborem a předtím na nějaké testy. Naštěstí. Celkem mě překvapilo, že zrovna před plicním oddělením postávala skupinka lidí a kouřila. V prosinci v krátkým rukávu, jen tak. Prý to není nic zvláštního. I člověk s tuberkulózou si může jít zapálit, když chce.

Pokecali jsme o všem možným, hlavně teda o nemocniční stravě, která stojí za velký hovno 😀 . Nejlepší chálka za tři týdny pobytu prý byla čočka s párkem.

Doufám, že na Vánoce bude doma, tak držím palce a brzo se snad uvidíme v jiné budově s pivkem místo čaje 😉 .

Po čtvrté odpoledne přijela ségra k nám a zašli jsme se chystat na besídku. Já zvolil tu nejjednodušší cestu, holky se musely zmalovat.

Nebo spíš jsem je já musel zmalovat 😀 .

A tady jsou výsledky 😀 :

Koncert jsem si užil maximálně, jako všechny koncerty Overhype. I když mám pocit, že přišlo míň lidí, než minulej rok. Chtěl jsem se vyfotit v smileboxu, ale nějak jsem se zasekl u fotbálku a akorát jsem si všiml, jak smilebox balili :(. Co už, příští rok to tak nepodcením. Fotbálek jsme prohráli. Asi kvůli tomu, že jsem viděl čtyři míčky ;).

Cesta domů byla celkem dobrodružství :D. Viz výmyky na dětském hřišti. Holkám jsem sliboval, že jak přijedem domů, uvařím. Nevěřily, ale přesvědčil jsem je o opaku.

Vajíčka s knedlíkem bodnou ve tři ráno.

Neděle

Včera jsem si něco udělal s kotníkem. I když jsem si toho byl vědomej už včera, teprve dneska pociťuju následky. Nechápu to, ale v gládách se mi kotník otočil do pravýho úhlu a „něco“ to udělalo. Každopádně to bolí jakxviňa. Ale to rozchodím.

Se vstáváním jsme moc nespíchali. Snídaně se ségrou stála každopádně za to 😀 .

 

Mám rád tento portrét, je takovej upřímnej a vystihuje vše.

Než ségra odjela, šli jsme na menší procházku kolem řeky. Přesně tam, kde to mám rád.

Mužíček byl s námi taky. Nestihli jsme toho tolik, Deniska brzy musela za tátou.

 

To kotě naše šíleně roste. A taky si čím dál víc dovoluje. Dneska naštěstí brzo vytuhlo.

  

Občas nevím, jestli žije.

Jo a jinak, Metallica vystoupila na Antarktidě a stala se tak první kapelou a světě, která hrála na všech kontinentech během jednoho roku! Video.