
Chorvatsko, Pula | dovolená
Taková typická odpočinková dovolená. 27. 6. – 5. 7. 2015
Sobota
1. den dovolené v Chorvatsku
Celou cestu jsme si mezi auty volali vysílačkami, občas jsme chytili i nějakou německou frekvenci 😀 . Za svítání jsme přijížděli k naší destinaci, kterou se nám nějakou dobu nedařilo najít.
Po dvanácti hodinách jízdy jsme konečně tady. V hotelovém komplexu Splendid jižně od města Pula na Istrijském poloostrově. Než se nám připravil apartmán, šli jsme na snídani a projít k moři. Lucka si dala luxusní omeletu 😀 😀 .
Pro Lucku to byl asi nejsilnější okamžik, byla u moře poprvé. Sedla si na skálu, koukala na vodu nad kterou kroužili racci a v tu chvíli nebylo nic jiného.
Klára vyzkoušela vodu jako první. Trošku jsme jí pomohli 😀 .
Na recepci nám dali klíče od apartmánu o něco dřív, než museli. Máme tři pokoje, trošku jsme si uspořádali nábytek podle sebe a uhnízdili se. Naplnili jsme ledničku, potom i bříška 😀 . Beny vařil a já míchal Aperol Spritz.
Po obědě jsme utíkali k vodě. Je tady skalnatý břeh, cestu do moře si ale člověk najde. Večer byl stejně krásný, jako pobyt u moře. Lucka se toho nebála a sáhla po tom nejlepším. Ledově vychlazený Black Label 🙂 .
Do noci jsme rušili noční klid na terase 😀 . Hráli jsme Aktivity, Radce některé malůvky připomínaly pindíka na dně kastrólu 😀 . Beny si s sebou vzal foťák a pomalu se učí co a jak.
Spadlo pár kapek, ale nerozpršelo se. V dáli, několik desítek kilometrů od nás na širokém moři se odehrávala nejintenzivnější a nejkrásnější přehlídka blesků v mém životě. Díky hladince jsem nebyl schopný nastavit foťák, abych blesky zachytil 😀 . Jakoby bylo těžké nastavit ostření na nekonečno 😀 .
Neděle
2. den dovolené v Chorvatsku
Po snídani jsme se společně vydali do největšího města v okolí, Puly. Než jsme našli tu správnou cestu, narazili jsme nad naším rezortem na jakousi pevnost s děly. Okrajová část Puly působí dost komunisticky, blíže ke středu a přístavu však nabírá na kráse.
Po cestě do města jsem sbíral fragmenty.
Pula je turistické město, domorodců tady moc nepotkáte. Pár místních jsem ale pozoroval a jsou zajímaví 😀 .
Mezi domy mají prádlo pověšené na šňůře s kladkovým mechanismem.
Podivným způsobem jsme se ocitli v historickém středu města. To jsme přesně hledali. Rušné dlážděné uličky plné turistů a stánků se zmrzlinou. Této velké bráně říkají Golden Gate.
On je živej, ona ne.
Na každém kroku nás lákala obsluha do své restaurace, než jsme dorazili k ikoně Puly z antické doby, amfiteátru, kterému Chorvati říkají Arena.
Zdejší amfiteátr je druhý největší a nejvýznamnější amfiteátr na světě, hned za římským koloseem. Když byly v roce 404 zakázány gladiátorské hry, byl amfiteátr využíván jako dobytčí trh, dnes se zde pořádají různé kulturní akce. Zrovna jednu chystali, protože před vchodem stál kamion stanice ORF1.
V širokém okolí má Pula nejvýznamnější přístav, který je od amfiteátru vzdálen asi 200 metrů. Kotví tady obrovské nákladní i rybářské lodě. Na břehu nás zase lákají na vyhlídkové plavby po okolí.
Zapadli jsme do útulné restaurace, do které nás nikdo lákat nemusel. Starala se o nás servírka na pravém místě. Milá a usměvavá od ucha k uchu, tak, jak to má být 🙂 . Dali jsme si pivko Ožujsko a pizzu se smetanou.
Na náměstí Forum, kde bylo nalezeno několik archeologických vykopávek se vlevo od radnice nachází Augustův chrám, před kterým jsme vyfoceni.
Dnes máme celkem našlapáno přes 10 kilometrů, zpátky jsme šli podél pobřeží, je to krásná procházka.
Beny byl poprvé nedobrovolně ve vodě, když utíkal pro balón, který se z naší terasy skutálel až do moře 😀 😀 .
I druhá noc se musela náležitě zapít 😀 .
Přidávám snímek fotografií z analogu:
Pondělí
3. den dovolené v Chorvatsku
Po snídani jsme se vydali prozkoumat blízké okolí jižně od našeho komplexu.
Podél pobřeží se rozkládají Zlaté skály, jen v jedné zátoce je oblázková pláž, jinde je přístup do vody ze skály. Právě nad oblázkovou pláží seděla ve stínu borovic černoška, která pletla copánky. Klára se zamilovala do jejího zlatého náramku na ruce. Po cestě zpátky jsem byl donucen se jí zeptat, jestli ho neprodává. Prý ho dostala od kamaráda v Itálii a určitě ho neprodá, ale že nám ráda udělá copánky 😀 .
Pod hotelem Park Plaza Arena jsme objevili zeď zvanou Okno do moře. Byl odtud krásný výhled na moře.
O pár metrů dál se nachází oplocená hluboká skalnatá zátoka (zobrazit na mapě). Vypadalo to, jako ve filmu. Dírou v plotu se dalo příkrou cestičkou dojít do půli skály. Kdybych neměl strach o foťák, mohl jsem sejít až úplně dolů k azurové vodě. To už bylo ale o kejhák.
Trocha architektury hotelu Brioni Pula, kterým jsme procházeli cestou zpátky.
Zatím, co Klára strávila většinu času chytáním Wi-Fi, Beny vylovil z automatu balónek.
Leháro a večeře na pokoji.
Radka s Denysem přišli s malováním mandal. Radek a Klára si zkusili vymalovat svoji první. Podle jakéhosi působení celku a barev, byla z Radkové mandaly znát jeho dětská povaha, takový „malý tvoreček“ 😀 .
Takový jsme měli noční výhled na moře z terasy, foceno v 2:18 😀 . Kvůli rušení nočního klidu jsme strávili večer hraním Activit v pokoji. Dlouho jsem se takto nenasmál 😀 .
Přidávám snímky fotografií z analogu:
Úterý
4. den dovolené v Chorvatsku
Lucka si každé ráno uvařila svoji dávku čajíčku, my na probrání raději kávu, někdy dvě a někdy pivko 😀 .
Včerejší noc mi dala zabrat. Ale nic, co by nezpravilo ochucený pivko.
Pár hodin jsme se opalovali a blbnuli v moři.
Společná fotka na samospoušť.
Zásoby alkoholu se nebezpečně blížily k nula promile, museli jsme jet nakoupit do Puly.
Na večer jsme se vydali pěšky zpátky do Puly. Klára si nutně chtěla koupit šátek. Z každého obchůdku ale vycházela zklamaná, protože neměli žádný, který by se jí líbil.
Miluju procházky po přístavech. Při západu slunce mají kouzlo.
Rybáři se vraceli z lovu, uklízeli na lodích, odpočívali nebo šli na pivo do města. Na přídi jedné z lodí leželo krásné štěňátko maliňáka 🙂 .
Jeřáby v námořním nákladním přístavu mají v noci krásně osvětlené. Barvy se po čase mění a celé je to takové romantické.
Přístav v Pule byl jednou hlavním válečným přístavem Rakouska.
Koloseum taky zářilo do tmy.
Během 2. světové války bylo v Pule zničeno až 40% budov. Dnes je to živé a vzkvétající turistické město.
Klára naštěstí sehnala pár suvenýrů, takže se nemusíme toulat městem až do rána 😀 .
Středa
5. den dovolené v Chorvatsku
Dnešek jsme strávili čistě jen lenošením u moře. Kousek od hotelu, v zátoce Soline jsme našli jedinou oblázkovou pláž široko daleko. Já se nechal asi dvě hodiny unášet na lehátku. Ztratili jsme tady balónek Bimbo 🙁 .
Už jsem o tom psal minulý rok, v Chorvatsku prostě prdí na hosty v restauracích a hospodách. Nechápu to, když jdete kolem, tak vás aktivně lákají, ale jakmile si poprvé objednáte, stanete se obětí ignorace. Jen tento Beach Bar omlouvalo pohodové posezení ve stínu.
Bylo půl deváté večer, ležel jsem s plechovkou piva na posteli a uvědomil si, že moc večerů už nás tady nečeká. Popadl jsem foťák, Benyho a vyběhl na pobřeží fotit západ slunce.
Sice kýčovka, ale moje kýčovka 😀 . Tak tak jsme to stihli, za deset minut bylo po slunci.
Na pokoji se pilo, Lucka prováděla masáž studenou lahví 😀 .
V lednici už druhý den bumbal meloun vodku, tak bylo na čase vybumbat meloun s vodkou. Už nevím, na co jsme koukali, ale když řeknu, že na Pulp Fiction, určitě to nebude špatně 😀 .
Vždycky jsem chtěl spát alespoň jednu noc pod širým nebem u moře. Přímo na pláži se mi to letos nepoštěstí, přestěhoval jsem alespoň postel na terasu.
Čtvrtek
6. den dovolené v Chorvatsku
Klára marně hledala čerstvé slanaky, které jsme minulý rok snídali každý den. Většinou ani nevěděli, co to po nich chceme. Dočkala se až Radka objevila pekárnu, kde je prodávají. Po snídani jsme se všichni jeli podívat do druhého většího města v okolí. Medulin má mnohem krásnější a hlavně písčité pláže. Voda mi byla maximálně po pas a mohl jsem dojít až 100 metrů od břehu. V restauraci jsme poobědvali už asi pátou pizzu za našeho pobytu.
Zazvonila na nás paní manažerka resortu s tím, že „není possible,“ abychom vynášeli nábytek ven na terasu. Uklidnil jsem ji s tím, že hned tu postel zanesu zpátky a že už jsme venku spali a podruhé teda nebudeme 😀 .
Na začátku jsem měl v plánu takovou menší portrétní sérii. Nemám Radku, Denyse a Benyho.
Taky jsem měl v plánu podobnou fotku, jakou jsme ve spolupráci s Benym a Luckou nafotili.
V ceně pobytu jsme měli i přístup do slaného bazénu. Voda v něm byla o dost teplejší, než v moři a taky v něm bývalo víc lidí. Jo a byla u něj Wi-Fi, takže Radek měl předplacené lehátko a když jej někdo navštívil, měl mobil v ruce 😀 .
Každý večer hrála u bazénu kapela. Žádné disco, ale takové ty kytarové klasiky a vybrnkávačky 🙂 . Krásná atmosféra.
Pátek
7. den dovolené v Chorvatsku
Od začátku dovolené toužím po kokosu. Hodná servírka nám poradila, kde najdeme místní farmářský trh, ale ani zde jsme kokos nenašli. Naposledy jsme tedy navštívili naši oblíbenou restauraci Orfej, já vsadil na klasickou pizzu se smetanou, Klára chtěla ochutnat mořské plody a objednala si kalamáry a chobotničky. Moc se na to netvářila, tak je nakonec snědla Lucka, která se mohla utlouct D . Osobně mě to taky moc nešmakovalo. K tomu se musí člověk projíst.
Zítra jedeme domů. Poslední večer jsme strávili u bazénu.
Lucka si pro nás nachystala lampióny štěstí.
Jen jsem doufal, aby se neobrátil vítr a lampión nepodpálil tu suchou borovici vedle naší terasy 😀 . Naštěstí měly jen holky málem ohořelé vlasy 😀 . Pěknou dálku uletěli jen tři, ostatní skončili kousek od nás ve vodě.
To je celá naše banda.
Sobota
Naposledy jsme si zaplavali v bazénu a naposledy si objednali pizzu. Klára ji zase neměla pikantní podle představ.
Na cestu domů jsme vyrazili po poledni. Schválně brzy ještě za světla, aby řidiči nemuseli vypít tolik Red Bullů 😀 .
Neděle
Cesta domů netrvala tak dlouho, jako do Chorvatska, jeli jsme zhruba 8 hodin. Ještě po příjezdu jsme vyzvedli Bučiho u Kristýny.
Trochu jsme se vyspali a šli s Bučánkem pešky ze Zoo na psí pláž na Kozí Horce a zpět. Bylo šílené vedro, 36 °C.