35. týdeníček 2016 – zápisy a fotky mého týdne

Velké věci z mého uplynulého týdne (29.8. až 4.9. 2016). Všechny nejsou doslova velké. Ale pokud si člověk dokáže užívat maličkostí, tak i nepatrná  chvilka ze života stojí za zmínku.

« Zobrazit všechny týdeníčky »

Pondělí

Navštívil jsem tátu v dílně, aby mi vyvrtal díru v nerezové záštitě pro nůž, který už pěknou dobu vyrábím. A já pitomec ji doma vybrousil asi o milimetr širší. A navíc jsem zlomil jehličkovej pilník. Jo, dneska se dařilo 😀

Vyškovská babička mi po tátovi poslala dáreček – knihu od Zibury. A to ještě netuší, že mám brzy v plánu pěší pouť do Santiago de Compostela 🙂 Skvělé načasování.

Právě jsem koupil lístek na první cestovatelský festival Na Divoko! Za týden jedeme 🙂

Úterý

Včerejší nezdar jsme dnes s tátou napravili a záštita sedí perfektně.

 

Mám nového operátora! Vodafone už mě nehorázně s*al a zbytečně jsem platil přes 500 Kč za paušál. Dnes mi přišla nová SIM karta od Emtéčka, které jsem si pořídil na doporučení Tomáše. Budu teď za stejný tarif platit cca 150 Kč!

Cestou z pošty v Bystrci se mi kolečko polámalo. Praskly dvě špice a do dílny na Dráze jsem dojel s velkou osmicí. Luca mu dá trošku lásky a zase budu jezdit jak drak.

Vnitřní trakt naší kanceláře.

Středa

Kolo mám opravené, byla to rychlovka. Mám rád noční mini turnaje ve fotbálku na Dráze.

Čtvrtek

Ségru začalo fest bolet břicho, tak ji s podezřením na slepák hospitalizovali do Dětské nemocnice. Hned jsem se za ní vydal a koho nepotkal u lůžka! Míšu s Michalem 🙂 Nervózní sestřička mě nejprve nechtěla pustit, že prý jsem dnes už desátá návštěva 😀 A za chvilku už zvonily další spolužačky.

Snad to nebude nic váženého a brzy půjde domů.

Skvělý kontrast – já ségře donesl časopis Spark, Míša Top dívku 😀 😀

Klubový čtvrtek na Dráze a tradiční návštěva Spiritu s Nikolou a Klárkou.

To si tak sedíme na zahrádce, popíjíme pivo a vzpomínáme na párty celebrit z minulého týdne.

Najednou před námi běží dvojice starších borců. Jeden z nich zakopl a hodil ukázkovou šipku hlavou přímo na dlažbu. Ani ruce tam nestihl dát. Rozrazil si hlavu, začala téct krev a borec se nezvedal. Tak jsem k němu běžel, mezitím se probral a snažil vstát. Jenže byl tak opilej, že se neudržel na nohách a hodil další šipku. Provedení bylo tentokrát horší, tak 6/10 bodů. To už jsem vytáhl telefon a zavolal 150. Týpek na mě začal křičet, že mu nic není a v domnění, že plave v bezénu, kam hodil šipku, plaval napříč Masaryčkou. Já za ním a vše tlumočil operátorce.

Došli jsme ale ke vchodu, týpek vytáhl klíče, odemkl a zmizel v domě. Já tam stál, tričko celé od krve a záchranku u ucha. Operátorka se zeptala „Dotyčný si nepřeje být ošetřen?“ Já odpověděl: „On právě zmizel, asi u sebe doma.“ Hmm a to byl konec mé záchranné akce 😀

Pátek

Na první oficiální, ale malé svatbě pro rodinu, Roman sliboval, že za rok uspořádá obrovskou veselici pro všechny kamarády a rodinu (ještě je čeká 3. svatba v Bělorusku 🙂 ). Ten čas právě nadešel, Roumen pronajal krásný areál s chalupou a zorganizoval velkou párty.

Chalupa se jmenuje Na Kolářce a leží nedaleko obce Herálec na Vysočině, asi 100 km od Brna. A je to tu boží! Obří travnatý dvorek s ohništěm, chalupa jak hrom, za ní tenisové kurty, stodola z ping pongem, teepee a rybník nedaleko. A hlavně výčep dostatečně blízko.

Hned po příjezdu jsme se toho chopili zodpovědně. Padla lahev Jamesona, několik rumů, pár litrů piva i vína

Slyšeli jste už nový hit Ponožky do sandálů? 😀 Toto je premiéra akustické verze bez cenzury (videoklip obsahuje product placement)

Nakonec jsme s Jiřím osiřeli a ještě ve 3 ráno opékali špekáčky a otevřeli několikátou lahev rumu. I po samostatných nájezdech jsme zjistili, že s alkoholem to dnes bude opět remíza. Díky pudu sebezáchovy jsem si rozložil spacák ve stodole 😀

Sobota

Ráno mám těžkou hlavu, ale nic, co by nespravilo pivo a pár výměn v ping pongu – aspoň dvě 😀

Během dopoledne přijela spousta rodinných přátel a dvorek se zaplnil pobíhajícími dětmi.

Po výborném gulášku jsem se však musel rozloučit. V Náměšti se dnes bude zahajovat sezóna cestovatelských přednášek, kde nechci chybět.

Chalupa Na Kolářce (Brušovec) – ideální místo pro velké akce.

Autobusy tu v sobotu jedou snad jen dva, proto jsem se rozhodl zvednou palec a dostopuju do Žďáru. To se mi nakonec podařilo velice záhy, zastavilo snad páté auto. Sympatická paní v Méganu (vyfotit se ale nechtěla) mě hodila rovnou do Žďáru nad Sázavou, kde jsem našel nádraží a nasedl na bus do Třebíče.

V Třebíči jsem taky chvíli zkoušel zvednutý palec, ale nikdo se nechytal. Proto jsem raději nemarnil čas, sedl na první bus a jel rovnou do Náměště.

Veselení a grilování za Špitálkem je už v plném proudu 😀

Lukáš, Barbora a Tygr.

I se hrálo na ukulele a zpívala akustická verze Ohne Dich 😀

Inu, byl to divoký večer. Nebohá Barbora se rozhodla, že si ustele na půl cesty do postele a se slovy „ajajajaj“  hodila zpátečku a ustlala si na koberci 😀 😀 (promiň Baru, raději si to sem napíšu, ale na to stejně nezapomenu) 😀

 

Neděle

Za svítání se probouzím v neznámém pokoji. Vypotácím se ze spací místnosti Špitálku a ve dveřích vrážím do Igora s lahváčem v ruce. Oba okamžitě vyprskneme smíchy 😀 Igor nešel vůbec spát, místo toho šel na nedělní mši do kostela s Plzničkou v ruce. Bože. Přesně tak, bože… 😀

Uklidili jsme tu včerejší spoušť a vydali se na zámek za kulturou. Galerie 12 tu pořádá vernisáž výstavy uměleckých artefaktů za účelem uvedení knihy Jaroslava Maliny CTNOSTI – NEŘESTI, STRASTI – RADOSTI: Encyklopedie s verši a obrazy.

Po koncertě kapely Tranzan (Hudba o životě, smrti a o tom, co je mezi tím) jsme skočili na kafíčko do kavárny Pohodička.

A aby toho dnes nebylo málo, jedeme na Oslavku do srubu Kobra!