21. týdeníček – velké věci z mého týdne

26.5.2013 21:13 · napsal Forest · v rubrice Týdeníček

Velké věci z mého uplynulého týdne (20.5. 2013 – 26.5.2013). Všechny nejsou doslova velké. Ale pokud si člověk dokáže užívat maličkostí, tak i nepatrná chvilka ze života stojí za zmínku.
« Zobrazit všechny týdeníčky »

Pondělí

Dnešek byl fajn den. Byl jsem fotit v Sunsetu Vaška Noida. Měl jsem možnost sedět s fajn lidmi u jednoho stolu a poslouchat debatu o cestování. Vašek je fajn člověk, strašně veselej a dokáže z každé volné chvilky vycucat maximum. Focení na heliportu při západu slunce bylo nezapomenutelný.

První fotka je od Vaška z FB, tak se doufám nebude zlobit :). Další fotky najdete na Facebooku restaurace Sunset.

Úterý

Dneska jsem fotil v pizzerii, jenomže s fotkami nejsem vůbec spokojený, takže si dáme brzy opáčko. Je celkem obtížný fotit v tak malém, tmavém a rušném prostředí, jako je kuchyň restaurace. Příště to vyjde líp :).

Jo a dneska jsem měl 21. narozeniny :). Je 21. května, venku 21°C, 21. týden v roce. To už se nikdy opakovat nebude 😉

Středa

Ve 13 hodin jsem fotil Miloše Knora v Sunsetu. Další fajn člověk, kterého jsem moc rád poznal. Na fotce zrovna vtípkoval na terase :D.

V pondělí jsme od Hanky dostali lístky na Narozeninový Benefiční koncert Felix 70 (Felix Slováček) do pražské Lucerny. Další obrovská příležitost k focení. A taky jsem ji využil snad maximálně. Kartička „TISK“ mi umožnila přístup téměř všude, a tak jsem se ponořil do světa fotoreportérů.

Atmosféra ve vyprodané Lucerně byla úžasná. Speciální hosté večera jako například Hana Zagorová, Ilona Csáková, Monika Absolonová, Marie Rottrová, Bára Basiková či Pavel Vítek přišli Felixovi popřát a zazpívat. Vrcholem večera byl sám mistr Karel Gott. Už jen jeho přítomnost roztleskala celý Velký sál.

Po koncertě spousta hostů odešla na raut do nedalekého hotelu. Miliarda lidí se točila okolo 360° baru, všude samý jídlo a chlast. Prostě typickej raut. Občas se mihnuli foťáci a kameramani. Jako první jsem fotil Petra Jandu, který z rozhovoru pro Markízu nebyl moc nadšený. Rozloučil se slovy „rychle, kde je ten chlast, nebo tady zdechnu“ 😀 a šel se prodírat davem. (Doufám, že jsem si tímto pravdivým tvrzením nezadělal na problémy :D).

Bohužel nám za chvilku jel vlak zpátky do Brna, takže jsme po půl hodině raut opustili.

Tomuto dnešnímu zážitku vděčím Hance, která mi aniž by musela dala obrovskou příležitost vyzkoušet si focení z míst, kam se jen tak někdo nedostane. Děkuji!!

Čtvrtek

K večeru jsem jel po dlouhé době k babičce, potom na chvíli za mamkou a ségrou. Po cestě jsem z okna viděl Icu s Mončou a už v tu chvíli mi došlo, že to nebude jen tak :D. Samozřejmě. Za chvíli mi zvoní telefon: „Máš večer čas? No, teoreticky bych mohl mít. Ok, za 20 min jsem před barákem a jedeme.“

Super, takže jsem u mamky dodělal práci a za 20 minut jsem seděl s Icou a Moňou v autě směr Prigl. Sedli jsme ke Kosovi a začali pivkama. Za chvilku se rozlítly dveře a na prahu stál Jumbo :D. To už jsem věděl, že domů brzy nepojedu. Ovšem za pár chvil jsme sedali do auta a jeli směr město. Kláře jsem volal, že budu čekat v hospodě. Překvapivá odpověď se nekonala, takže jsme čekali Na tahu. Další pivka, dvojitý panáky a za chvilku zavíračka. Přišly holky a chvilku po nich i Klára. Na tahu se zavíralo, tak jsme se přesunuli k Mamutovi. No a tady se to teprve rozjelo. V hospodě nikdo, jen my, takže divočina.

Celkem jsem zapomněl, že zítra odjíždím na týden do Itálie (vlastně jsem měl celou dobu s sebou spacák :D).

Pátek

Skoro celý den jsem se chystal a balil do Itálie. Ve městě nakoupil spoustu věcí, proměnil €ura a rychle dodělával poslední práci.

Do Itálie jedu fotit natáčení videoklipu k letnímu songu Paluba snů kapely Dual Story Boyz. Budeme ubytovaní v kempu u největšího italského jezera Lago di Garda v malém městě Malcesine. Čeká nás spousta nezapomenutelných zážitků, adrenalinových sportů a pohodových večerů 🙂

Večer jsem nasedal do žlutýho autobusu směr Praha, kde byl v 22hod sraz před odjezdem. Byl jsem na místě jako první o hodinu dřív. Za půl hoďky přišel Rashid s kolejnicemi na natáčení. Autobus přijel za chvilku. Celkem přerostlej autobus pro 7 lidí :D. Spolu s Kubou, kapelou Dual Story Boyz, prvním kameramanem Jirkou a jeho kamarádem Pavlem jsem nastoupil a jeli jsme do Českých Budějovic. O dvě hodiny později v Budějkách k nám přistoupily tanečnice a tanečníci ze skupiny Budside. Cesta teprve začínala. Mám rád výhled na cestu, takže jsem seděl úplně vepředu.

Sobota

1. den v Itálii

V autobuse jsem se celkem dobře vyspal. Celkem jsme jeli cca 9 hodin. Pár kilometrů před kempem jsme vystoupili, abychom natočili projíždějící náš autobus.

Autobus odjel a po natáčení a focení jsme šli pěšky do malebného městečka Torbole. Cestou se mi vyskytl tento přímo pohlednicový až kýčovitý výhled.

Dokonce jsem to místo přešel, ale po pár krocích jsem se vrátil s tím, že to přeci jen cvaknu. A teď jsem moc rád, že jsem to udělal.

V Torbole na nás čekal autobus se zbytkem výpravy. Jeli jsem do kempu Claudia, kde jsme se ubytovali v „boudách“ (původně jsme měli bydlet v karavanech, ale toto byla myslím lepší alternativa). Po ubytování jsme šli celá banda podél jezera do města. Krajina na mě na první pohled udělala dojem. Celé prostředí bylo posazené v údolí, obklopeno vysokými horami se sněhovými vrcholy. Voda byla sice studená, ale kromě toho, že nebyla slaná, jsem si připadal jako u moře.

Malcesine je asi 3km od našeho kempu. Je to krasné turistické město, od ostatních se liší velkým hradem na útesu. Většinu města tvoří úzké uličky, kde na každém rohu stojí stánky se suvenýry, restaurace či stánky s luxusní zmrzlinou. Zhruba uprostřed je přístav – většina lodí je zde k zapůjčení.

Ve městě je také spousta pouličních umělců, v přístavu jsem hned první den potkal tohoto šaška. Večer jsem byl s Jirkou fotit k jezeru. Moc nočních fotek jsem neudělal, tak aspoň touto si uděláte představu, jak vypadá jezero v noci :).

Krátký sestřih z dnešního natáčení – 1. den:

Neděle

Po ranním natáčení na pláži jsme lanovkou vyjeli na 1800 metrů vysokou horu Monte Baldo. Prý je to jedna z nejlepších lanovek v Evropě, super bylo, že se kabina otáčela dokola, takže jsme nemuseli chodit za výhledem. Rychlé překonání převýšení způsobilo většině z nás nepříjemné pískání v uších. Dole jsme poprosili nějakýho turistu o společnou fotku – sice na fotce nejsou hory ani lanovky, ale aspoň že tam jsme my :).

Proč jsme vůbec nahoru jeli? Možná tomu nebudete věřit, ale jeli jsme sjíždět zasněžené kopce na nafukovacích hračkách :D. Po příjezdu normálně sněžilo. Našli jsme vhodné místo, nafoukli lehátka, krokodýla, kruhy a sjížděli Monte Baldo :D. No a protože jsme natáčeli letní videoklip, tak holky jezdily v plavkách :D. Protože jsem pořád fotil, tak mi Maruška udělala fotku z Monte Balda na památku :).