5. týdeníček 2015 – velké věci z mého týdne

Velké věci z mého uplynulého týdne (26.1. až 1.2. 2015). Všechny nejsou doslova velké. Ale pokud si člověk dokáže užívat maličkostí, tak i nepatrná  chvilka ze života stojí za zmínku.

« Zobrazit všechny týdeníčky »

Pondělí

Posilněn kávou a plnotučným mlékem jsem jel na půl třetí do Bástru k zubařce. Jen preventivní prohlídka. Byl jsem pochválen, zuby mám prý pěkný. A zvýšená spotřeba kávy není poznat. Lucka právě skončila v práci, bylo by škoda nejít v tak krásném počasí na procházku. Údolím jsme došli až k prasatům.

Lucka objímá stromy.

Potkali jsme pasoucí se srnky.

Bučánek se rychle unavil a promrznul. Zabalil jsem ho do mikiny a zpátky jsme jeli autobusem.

Úterý

V posteli s námi Buči nespí. Každé ráno nás přijde přivítat a olízat obličej 🙂 . Potom jdeme na zahradu a pak papat. Přes noc krásně nasněžilo.

S papáním máme poslední dobou problém. Granule Bučimu nelezou. Zkusil jsem si ale zahrát na psa a žrát mu z misky. To celkem zabralo. Chvilku na mě koukal, co to dělám u jeho granulí, pak se pustil do žraní 😀 .

 

S Bimbem se snáší čím dál líp. Buči chápe, že je tady pánem domu a respektuje jej. Ale Bimbo je hlupák a i přes to, pořád vrčí a vyjíždí. Je to škoda, mohli si spolu hrát.

Dobrousil jsem a nalakoval druhou boční stěnu stolu 🙂 .

Středa

Takovou chuť na zmrzlinu jsem snad neměl ani u moře. Musel jsem zajít do Aidy a dát si výbornou Ferrero zmrzlinu. To jsem prostě potřeboval 🙂 .

Vojta mi půjčil i elektrický hoblík. Bez něj bych horní desku brousil do konce roku. Pilin bylo tolik, že se probudil i Mužíček 🙂 .

 

Dnes bylo do přírody v Milovicích vypuštěno stádo čtrnácti klisen divokých koní! V minulosti byli vyhubeni, dnes se po mnoha staletích vrátili. Jsem zvědavý, jak se jim bude dařit.

Čtvrtek

Dopoledne jsem brousil a brousil.

Odpoledne jsme šli s Bučim a Bimbem na procházku do Lužánek. Poprvé společně venku!

Oba se chovali vzorně. Jen Buči omylem vylekal a rozplakal malé dítě, když ho utíkal pomazlit. Moje chyba.

 

Buči už je stejně velký jako Bimbo 😀 .

A krásný západ slunce 🙂 .

Pátek

Ták! Horní desku už mám perfektně obroušenou do roviny. Suky vytvořily úžasné vzory. Přelakováním se ještě zvýrazní 🙂 .

Venku počasí, že bys ani psa nevyhnal 😀 .

Sobota

Buči byl vhozen do smečky asi dvaceti psů. Velkých psů se celkem bojí, tak je schválně vyhledáváme, aby zjistil, že i velcí psi jsou hodní.

Zapovídal jsem se s paní, která venčila křížence Luckyho. Prý je to taky nalezenec. Její mentálně postižená dcera chodí na Kociánku. Učí se anglicky a díky pejskovi jde všechno líp. Dokonce mu píše deník.

Buči se jí šíleně líbil, pořád ho mazlila.

Večer jsem poprvé natřel hodní desku ke stolu. Vůbec není poznat, že to ještě před měsícem byla hnusná paleta.

Neděle

Dneska to u nás vypadá jako ve stolařství. Jen co Klára odešla do práce, pracuju na stole. Všechny součásti mám hotové, dnes je poskládám a snad vše zapadne do sebe 🙂 .

Už to má tvar. A moje i Klářino utrpení s prachem a puchýři se blíží ke konci 😀 .

Se šuplíkem a jeho pojezdy mám největší problém. Je potřeba celý stůl vycentrovat na milimetry. Pár hodin jsem se o to pokoušel sám, pak i s Klárou, ale ráno moudřejší večera. Je půl jedné v noci a jdu spát. Zítra to dodělám!

Už finišuju. Zítra bude stůl hotový.