
32. týdeníček 2014 – velké věci z mého týdne
Velké věci z mého uplynulého týdne (4.8. 2014 – 10.8. 2014). Všechny nejsou doslova velké. Ale pokud si člověk dokáže užívat maličkostí, tak i nepatrná chvilka ze života stojí za zmínku.
« Zobrazit všechny týdeníčky »
Pondělí
Po práci jsem skočil do Romšpáru a nakoupil ingredience na muffiny – chci si je upéct 😀 . Po příchodu domů jsem musel pracovat na vizitkách, které musí jít zítra do tisku. Takže na muffiny nedošlo , snad zítra 🙂 .
Úterý
Klára byla ráno u doktora. Dlouho jí bylo zle od žaludku, skoro nic nejedla a v noci zvracela. Tak se konečně odvážila jít k lékaři a vypadá to, že má alergii na lepek. Ještě to není jisté, za týden jde na vyšetření, kde to buď potvrdí, nebo v tom horším případě vyvrátí a bude to něco horšího. Už tak je to celkem zásadní zpráva, které se budeme muset nějak přizpůsobit.
Dodělal jsem vizitky a přijel pro mě Ica, se kterým jsem zajel do Slovanu. Má zase nový auto. Tentokrát červený Bávo 316. Ještě voní novotou. Paráda.
Konečně jsem poslal 16 fotek k tisku na velkoformát. Už se nemůžu dočkat 🙂 . Za odměnu jsem upekl muffiny.
Středa
Bimbo dostal deseti kilový dáreček a byl jak u vytržení.
Klára chodí z práce kolem půl desáté večer. V tu dobu se většinou pomalu chystám do postele. Vůbec se mi nelíbí tento životní cyklus vstávat – pracovat – jíst – spát. Procházím jím přes půl roku a už teď vím, že takhle rozhodně nestrávím celý život.
Pokud je něco dlouhodobě na hovno, je potřeba vytvářet maličkosti, které vás dělají šťastnými.
Čtvrtek
V práci dlouhodobě probíhá nálepková válka. Úspěch je, když se podaří někomu nalepit nálepku na záda, aniž by si toho všiml.
Dneska se mi povedl dvojitý zásah, Standa i Peter si nálepky „DÁREK ZDARMA“ odnesli až domů 😀 .
Jak jsem včera psal, s časem je to složitý. S Klárou jsem se viděl při venčení divoké zvěře, ukázala mi knížku, kterou čte a šli jsme spát. Mimochodem je to prý výborná knížka. Takže, kdo máte čas, přečtěte si ji 😉 .
Pátek
Půjčil jsem si Márynku a navštívil Moniku ve vinotéce. Byla z ní unešená 🙂 . Márynka je zlatíčko
Monika prodává i Dornfeldera, ochutnal jsem, a je to ten, kterého jsem tolik miloval v Poslední Kapce, kterou zrušili. Tímto se Monika stává mým novým dodavatelem vína a má mě na svědomí 😀 .
Navštívili jsme taky Kláru v Limotéce na nádru. Je pátek, chci využít volného večera a nesedět doma u práce. Zavolal jsem Krakonošovi, jestli náhodou není někde ve městě. Zvedl to a povídá, ať dojdu na Moravák, že je tam nějaká akce. Hrála hudba, okolo kašny a na trávě lidé popíjeli pivka a bavili se. V parku, kousek od cesty, ležel Krakonoš s Keliškou a jejich kamarádem, který za chvíli odešel.
Koupil jsem Krakonošovi pivo, na oplátku mi nabízel hulení, věřím, že bych si pochutnal, ale odmítl jsem 😀 .
Sobota
Navštívil jsem babiččinu zahrádku a dědovu dílnu. Potřeboval jsem pomoci s rozděláním středové osy na kole. Neuspěli jsme 🙁 . Musím zajít do servisu. Alespoň jsem si natrhal tayberry a rajčata, které babička nestíhá sbírat a hnijí. Babička mě pohostila bílou kávou a krajícem chleba s marmeládou.
Toto dělá pokaždé, když fotím.
Neděle
Dneska jsem se seznámil s Radkou. Prodává koření vedle Kláry na nádru. Ještě jsme se neviděli a už o mně namalovala komix 😀 .
Ve skutečnosti mám o trošku míň vousů 😀 .
Odpoledne přijela ségra a šli jsme na Špilas. Seděli jsme na lavičce, vedle nás se pásly kozenky, slunce svítilo, no prostě pohoda. Probrali jsme rodinné záležitosti, u koho bude Deniska v péči a jak to zařídíme. Chce se vrátit k mámě, ale není to tak jednoduchý.
Nafotili jsme soutěžní snímek pro Fritz kolu. To byla sranda 🙂 .