47. týdeníček 2015 – velké věci z mého týdne

Velké věci z mého uplynulého týdne (16.11. až 22.11. 2015). Všechny nejsou doslova velké. Ale pokud si člověk dokáže užívat maličkostí, tak i nepatrná  chvilka ze života stojí za zmínku.

« Zobrazit všechny týdeníčky »

Pondělí

V Lužánkách otevřeli nový podnik Verbena. Dříve tady stála hospoda, taková spíš starobrněnská putyka. Došlo ke kompletní rekonstrukci a prostor nyní slouží jako kavárna a vegetariánská restaurace. Interiér je příjemně řešený. Vaří výbornou kávu a čepují pívečko Chotěboř i do kelímku.

Úterý

Děcka, já se tak přežral! Je svátek, Klára má taky volno, tak jsme vyrazili na kolech do Holiday na žebra. Dlouho jsme na ně čekali a neřekl bych, že byly tak úžasný, jak se po Brně traduje. Možná jen slabší várka, ale i tak byly výborný.

Lupnul jsem dvě pšeničný a jeli jsme přes Dráhu domů. Na Dráze jsme akorát stihli start Direttissima alleycatu. Kdybych věděl, že tady budeme tak brzy a měl helmu, jel bych taky.

Moc pěkné medaile byly připraveny v dílně Minimon. Finiš jsem nestihl, ale prý to bylo o fous. Tomáš bere druhý a Víťa třetí flek v kategorii geared. Kluci z Yesmanu brali všechny první fleky v kategorii fixie.

Večer byla skvělá atmoška a zábava super lidma. Fotbálek zadarmo je taky dobrá věc 🙂 .

Vyzvedl jsem Kláru a Dana a chvíli jsme pokračovali v zakouřeném Mýdle. Na kulec nedošlo.

Středa

Neskutečně mě nasral majitel našeho bytu. Že prý je náš pes (myslel Bučiho) agresivní. Když prochází lidé kolem platu naší zahrady, tak štěká a doráží na plot. Musel jsem mu vysvětlit, že rozhodně není agresivní a nikoho by nepokousal. On prostě hlídá. Na druhou stranu, možná je to dobře, že si lidé myslí, že je agresivní, ale dobré vztahy mezi soused nám to nezajistí.

Když pozdě v noci odjíždím z kanceláře, kterou máme v budově brněnských pohřbů, stává u prosklené výlohy postarší paní a čte si úmrtní listy. Stává tam každý večer a detailně si prohlíží každou listinu. Ta ženská mě děsí! Jakoby čekala, až uvidí jméno konkrétní osoby. Nemám odvahu se jí zeptat.

Čtvrtek

Půjčili jsme si vodní vysavač na koberec. Jelikož máme psy a chlupy jsou všude, přišlo mi vhodný koberec vyčistit. Taková špína, co z toho tekla! Tmavší špína tekla snad jen z Bučiho, když jsme ho našli 😀 . Celkově jsem koberec vysál sedmkrát a voda byla pořád tmavě hnědá. Je to šikovná mašinka, ten vysavač.

Jo a půjčuje to nějaká firma v Líšni za rozumnej peníz, snad za 300,- na 24 hodin.

Ochutnal jsem plněný bagel ze Sternu. Dobrota!

Pátek

Makám na stole a zjistil jsem, že v některých případech je lepší se s tím nemazlit. Někdy zbytečně moc přemýšlím co a jak udělám. Nakonec jenom přemýšlím a nic nedělám 😀 . Proto mám tolik rozdělaných projektů najednou.

 

Prší a to je první test pro nové omotávky a blikačky. Zdá se, že obojí obstálo bravurně. Další déšť mě donutí nasadit blatníky, které mi daroval Tomáš. Ty svoje jsem před rokem vyhodil.

Sobota

Stůl je hotový a zbývá povrchová úprava. Líbí se mi opálená polička od táty, stůl chci udělat v podobném stylu. K tomu je potřeba letlampa nebo horkovzdušná pistole. Jel jsem k dědovi s domněním, že nějakou pořídím v dílně. Pistoli měl, ale dřevo neopálí.

Alespoň jsem si popovídal s babičkou a dědou u kávy.

Zachránil mě táta, který mi příští víkend půjčí výkonnou pistoli.

Já to zvíře roztrhnu! Buči byl sám doma čtyři hodiny a stihl roztrhat vše, co mu přišlo pod čumák. Tvrdá škola začala chlapče.

Neděle

Bučimu jsem vyrobil pelíšek. Nastříhal jsem stará trička a malé polštářky a napchal do povlečení na polštář. Vůbec si ho nezaslouží, ale líbí se mu 🙂 .

Už dřív jsem přemýšlel o výrobě domácího kompostéru. Přečetl jsem si spoustu článků a zjistil, že všechno potřebné k výrobě, mám doma. Chybí jen žížalky, protože chci vermikompostér – kompostér se žížalami. Brzy napíšu samostatný návod na výrobu. Edit: Článek na výrobu kompostu je na světě!

Pro Kláru je to jednom další harampádí, což mě trošku mrzí. Ale co už, životní styl si každý vybírá sám a mně tento vyhovuje. Bydlení v chatě, které plánuju na příští rok, pro ni asi nebude nejlepší volba. Trpěli bychom oba.

Jinak jsem celý den využil produktivně. Měl jsem spoustu práce okolo nedokončených projektů. Brousil jsem kuksu, připravil stůl, který teď čeká na opálení. Voskoval jsem boty a lahvoval a korkoval šípkové víno, které jsem předtím mírně dosladil. Mám radost, že tolik úsilí nepřišlo nazmar a vínečko (pokud nevybuchne 😀 ) nám udělá radost třeba za několik let, až ho vytáhnu z archívu 🙂 . V příštím týdeníčku napíšu recept na výrobu šípkového vína.

Připravil jsem několik fotek k tisku. Mám ještě spoustu různě velkých rámečků, které patří na zeď 🙂 .

Mějte se pěkně a užívejte každou chvilku!