42. týdeníček 2015 – velké věci z mého týdne
Velké věci z mého uplynulého týdne (12.10. až 18.10. 2015). Všechny nejsou doslova velké. Ale pokud si člověk dokáže užívat maličkostí, tak i nepatrná chvilka ze života stojí za zmínku.
« Zobrazit všechny týdeníčky »
Pondělí
Dneska můžu po dlouhé době říct, že jsem lenošil. Odpočinek je taky potřeba.
Sýkorkám už začal čas hledání zásob na zimu. Do krmítka jim sypeme ovesné vločky, ty jim moc chutnají. Nálety nepřestávají, dokud není krmítko prázdné 🙂 .
Úterý
Klára mě poprosila, abych vyzvedl opravené boty v opravně obuvi v Galerii Orlí. Dala mi lísteček o zaplacení, se kterým jsem tam zašel. Běžná věc. Slušně pozdravil a řekl, že jsem doma dostal za úkol vyzvednout boty, k tomu jsem dostal tento lísteček. Starší paní za pultem, od pohledu křivonožka, si lísteček vzala, dlouho si jej prohlížela a pak spustila: „ty boty ale nejsou zaplacený“, já říkám „to není možný, doma mi řekli, že je vše zaplacené a já je jdu jen vyzvednout“. Paní začala šukat po místnosti a cosi hledat. Samozřejmě, nemohla ty boty ani najít.
Najedou se začal měnit její tón hlasu: „takže já vám mám ty boty dát, když ani nevíte, jak vypadají, jo?!“. Opakuji „já opravdu jenom plním úkol, nevím jak vypadají“. Stál jsem tam dobrých deset minut a dohadoval se o kozačkách, o kterých nic nevím. Na závěr mě ta labilní rašple nazvala zlodějem, že prý jsem ten lístek někomu ukradl a teď chci ukrást ty boty (jasně, chcu odejít v dámských kozačkách). Boty prý dá jedině tomu, kdo je sem přinesl. Vzala mi ten lístek a řekla ať vypadnu nebo zavolá policii. Snažím se být milý za každou cenu, ale toto mě vytočilo. Ten lístek byl přeci doklad o zaplacení a nenechala mi jej ani vyfotit. Zkoušel jsem snad desetkrát vola Kláře, ale zvedla mi to, až když jsem nasraně odešel z krámu – bez bot i dokladu. Měl jsem počkat na ty měšťáky.
Vše dopadlo tak, že si pro boty přišla Klářina máma a vzala si je bez lístku. Snad i ČOIka tam byla.
Pokud potřebujete opravit obuv, rozhodně nedoporučuji opravnu obuvi v Galerii Orlí (hned po vstupu vlevo). Nejednají férově a udělají z vás zloděje. Tak nepříjemnou, protivnou a starou pindu jsem dlouho nepotkal. Číslo provozovny je +420 725 606 611, majitelka nejspíš Alena Žurková.
Jel jsem si spravit náladu koupí nového topůrka na sekeru 😀 .
V drogerii na Orlí mají snad všechno. Je to taková ta kouzelná drogerie, kde počítají i s domácí výrobou chlastu. Od korků, přes kvasinky po demižony, mají prostě všechno. Pořídil jsem kvasnou zátku a doma ji ihned aplikoval.
Už to bublá!
Dnes bylo snad nejchladnější, nejnepříjemnější počasí na kolo.
Středa
Znovu jsem natíral samorost. První nátěr jsem vlastní neopatrností na několika místech setřel.
Přišel nám nedoplatek za vodu, čím to asi bude 😀 .
Prší a mlha se drží nízko. Stačilo těch pár metrů na kole do kanclu a měl jsem mokrou prdel.
Čtvrtek
Prší, že bys ani kolo nevyhnal 😀 .
Těsně před tím, než jsem měl odjet do kanclu, mi zavolal Ivoš, jestli nechci jet s firmou na motokáry. Jasně, že chci 🙂 . A tak jsem večer místo u počítače, strávil za volantem motokáry. Byl to super zážitek. Seděl jsem v tom naposledy jako malej, když děda jezdil závodně.
Byli jsme rozděleni na týmy a závodili. První tréninkovou jízdu jsem dojel jako první, až mě to překvapilo. Jenže trénink se do výsledků nepočítal a tak jsem ve finále dojel na 4. místě. Poslední závod byl masakr. Jelo se na doraz a vyhrál ten, kdo dojel jako první. Předjížděli jsme se tam a zpět, naráželi někdy až moc tvrdě. Moc jsem si to užil.
Z Kart Areny nás se zavíračkou vyhodili, přesunuli jsme se do Ponrepa na kulec. S naším příchodem Sexy Saxy zrovna opouštěla pódium. Moc jsem to nepochopil, když měla dneska večer křest nějaké komické knížky 😀 .
Pátek
Vzal jsem si Bučáka do práce. Na dvě hodiny vypnuli proud pro půlku Koliště, všude tma. Využil jsem toho a šel si koupit nudle k Ťamanům.
S děckama jsme stihli jedno v Bistru na Osmičce, pak nás vyhnali na houbové rizoto k nám domů.
Sobota
Jedeme cyklistický alleycat závod po Brně s názvem JADA ][. Na startu jsme dostali plánek s popisem checkpointů, které musíme navštívit a voskovkou poznačit barvu. Všech třicet závodníků už odjelo, jen já, Tomáš a Víťa jsme stáli nad plánkem a přemýšleli, v jakém pořadí stanoviště projedeme. Dobrý plán se vyplatil.
První checkpoint jsme vybrali kanál v Černovicích. Voskovka visela snad 300 metrů daleko ve stoce. Shrbení jsme opatrně běželi, abychom nešlápli do proudu vody uprostřed. Hnědý čmáranec na plánek a rychle zpět k nezamčeným kolům nahoře.
Ze všech stanovišť nám dala nejvíc zabrat šifra bývalé LF MU. Vyluštěno jsme měli snad za deset minut, ale hledání opuštěné budovy na Kraví Hoře nám trvalo přes 40 minut.
Všechny ostatní místa jsme našli bez problému, většinu jsme znali. Z Bunkru v Husovicích, když už jsme měli všechny barvy checkpointů, vyrazili jsme do cíle na Dráhu. Teď to byl závod mezi námi třemi. Já to vzal po Cejlu, borci po Merhautce. Přijel jsem minutu po nich. S překvapením nás všech jsme nakonec přijeli úplně první se všemi projetými stanovišti. Bereme tedy první tři místa a je co zapíjet 🙂 .
Neděle
V devět ráno mě vzbudil hnusnej zvuk budíku. Až po třetím odložení jsem si všiml, že to nebyl budík, ale psal Benny. Včera jsme se domlouvali, že půjdeme na squash. Poprvé v životě jdu na squash a málem jsem zaspal s kocovinou. Stihl jsem to a dobrou hodinku jsme se s Bennym zpocení honili za míčkem. Super hra, až mě přestane bolet zápěstí, možná si zahraju znovu 😀 .
Doma jsem od Kláry dostal Chačapuri – nějaké tradiční židovské pečivo, které pekla na školení.
Benoušek byl tak hodný, že s námi zajel autem nakupovat do Makra. Nakoupili jsme spoustu zásob drogerie, mýdla, toaletního papíru, těstovin, cukru, mouky a věcí, které normálně kupujeme v malém balení za větší peníz. Tomu už se chci vyhnout a ušetřit.
Mimo jiné jsme koupili dvě kila krkovičky a já dostal chuť na šnicle. Usmažil jsem jich rovnou pětadvacet 😀 . Čerstvě usmažený řízek je stejně nejlepší, ten ohřívaný už není tak křupavý.
Ahoj, taky chci jit pristi tyden poprve na squash a chci se zeptat, jaky si mel boty a jestli vse v pohode? Ja mam jen tyto obycejne salovky – http://www.ksporting.cz/panska-salova-obuv/salovky-puma-boca-2-it.html . Myslis ze, budou stacit, nebo vyzadovano neco specialniho? ty to muzes posoudit, pac jsi byl poprve, jinak peknej blog. zacetl jsem se i zpewtne;) budu te dal sledovat
Ahoj!
Díky za komentář.
Já měl úplně obyčejný tenisky snad ještě ze střední z tělocviku. Sálovky postačí bohatě, klouzat by neměly.
Určitě potom napiš, jak moc tě potom bolela ruka 🙂
Měj se pěkně a užívej!
Forest.