31. týdeníček 2015 – velké věci z mého týdne

Velké věci z mého uplynulého týdne (27.7. až 2.8. 2015). Všechny nejsou doslova velké. Ale pokud si člověk dokáže užívat maličkostí, tak i nepatrná  chvilka ze života stojí za zmínku.

« Zobrazit všechny týdeníčky »

Pondělí

Jedeme na výlet do Ochozu a údolí Říčky! Od zastávky autobusu v Ochozu vede krásná lesní cesta až k jeskyni Pekárna. Jeskyně byla naposledy osídlena před 12 tisíci lety, bydleli zde lovci sobů a koní. Pochází odtud spoustu významných nálezů.

Z dálky bylo slyšet hřmění, i přesto jsme se vydali z úkrytu jeskyně směrem ke Kaprálova mlýnu. Déšť nás dostihl v půli cestě. Obloha se zatáhla a začalo hustě pršet. Naštěstí jsme zrovna přicházeli k malému altánku u jednoho z vývěrů Říčky.

Po půl hodině pršet přestalo, pokračovali jsme v cestě. Po prudkém stoupání za mlýnem jsme špatně odhadli směr cesty a chvíli bloudili v mokrém lese. Ocitli jsme se na rozcestí Spálenisko a odtud už vedla žlutá přímo na vlak do Bílovic. Vlak nám ujel přímo před nosem a než jel další, poslouchali jsme rozhovor typických vesnických vožralů 😀 .

Úterý

Je to přesně rok, co vznikla tato fotka babičky z Vyškova. Dnes jsem vyrobil rámeček a fotku pověsil na naši „zeď slávy“.

Odpoledne přišla na návštěvu Gituška s malým Frankem 😀 .

Středa

Dostali jsme od babičky dva truhlíky s jahodami. Zatím je jen jedna jahoda skoro zralá. Brzy ji určitě ochutnám 🙂 .

Pracoval jsem na logu pro firmu Byrmont.

Mrkněte na parádní video, takhle já si představuju ideální léto:

Čtvrtek

Jel jsem na kole k chirurgovi na poslední kontrolu, potom na skok k babičce na polévku. Děda, když chodí na procházky ke kurtům, pořád sbírá tenisáky pro Bučiho 😀 Už jich má přes dvacet. A nejsou to jen šmejdy, najdou si i nové Wilsony!

Minská je uzavřená, jel jsem po cyklostezce a u Anthroposu si šlápl do kopce. Stavil jsem se na otočku na Dráhu a jel vylítat Bučiho, aby se neopakovala degustace bankovek, když se nudí sám doma. Zároveň jsem poklidil na dvorku.

Pátek

Využili jsme krásného počasí a pozvali kamarády na další letošní grilovačku. Letošní léto je u nás opravdu ve znamení grilu.

Lucka se starala o maso a Ríša přišel na to, že tři týdny naložené maso, nebude ta správná volba 😀 . Jedli jsme burgery podle mého osvědčeného receptu (najdete ho v 13. týdeníčku 2013). Hráli jsme i jednu hru pokeru, konečně mám soupeře.

Lucka má nové vlasy a moc jí to sekne! Je taková tajemná jako hrad v Karpatech 😀

Mám doma poslední 2 ks trucker kšiltovek FOTO FOREST, kdyby měl někdo zájem, stačí napsat! Pro všechny kamarádská cena = rovné dvě kilča.

O půlnoci jsme sedli na zahradu a sledovali měsíc. Na dnešek totiž připadá tzv. modrý úplněk. Dočetl jsem se, že nejde o to, že měsíc má mít modrou barvu, ale o jakési výjimečné postavení měsíce vůči kalendáři. Přesně to nechápu, definice jsou dost nejasné a zamotané. To nevadí, i tak to byla krásná podívaná 🙂 . Další modrý měsíc se bude opakovat za tři roky, tedy v 2018.

Žampionů s nivou jsem se právě přejedl a potřebuju minimálně měsíc pauzu 😀 .

Sobota

Celou noc jsem strávil víc s hlavou v záchodě, než v posteli. Měl jsem tělo v jednom ohni, pak mě přepadla zimnice, hlava třeštila, v nohách křeč. Hned mě napadlo, že toto není klasická kocovina.

Za boha jsem se nemohl udržet na nohou, byl jsem rád, když jsem se dobelhal na záchod. Klára se mi posmívala, že to mám z toho míchání piva s vínem a vodkou. Jenže já znám svoje kocoviny a toto bylo něco jiného.

Nerad se láduju práškama, ovšem dneska mě pár Ibalginů zachránilo život. Fakt jsem měl takovej pocit.

Neděle

Jak mi bylo včera, se dnes Klára přesvědčila na vlastní kůži. Zatímco mně se pomalu dělalo dobře, Klára procházela stejným peklem, jako já. Nechuť k jídlu jsem měl pořád, ale už jsem byl schopný alespoň uvařit čaj. Byla to nějaká hnusná dvoudenní chřipka. Museli jsme něco špatného sníst, nebo nevím…