24. týdeníček 2015 – velké věci z mého týdne
Velké věci z mého uplynulého týdne (8.6. až 14.6. 2015). Všechny nejsou doslova velké. Ale pokud si člověk dokáže užívat maličkostí, tak i nepatrná chvilka ze života stojí za zmínku.
« Zobrazit všechny týdeníčky »
Pondělí
S Bučim jsme se krásně prošli od domu až k řece v Jundrově. Sešli jsme se s Naty a Indym, který se s Bučim vyblbnul ve vodě.
Buči si na molu hrál na modelku 😀 .
Úterý
Obal na deník je hotový :). Máčení ve vodě pomohlo a po namazání krémem na ruce kůže změkla a o ten centimetr se natáhla.
V tiskárně na Čechyňské jsem si nechal vytisknout zkušebních deset fotek a vypadají dobře. Nachystám i ostatní fotky a nechám je vytisknout. Budu tisknout i několik fotek pro Lucku, celkem jich bude přes 500!
Středa
Vyměnil jsem starou obuv za novou 😀 .
Šíleně to letí, máme Bučiho už přes půl roku. Je to až neuvěřitelný, že z tohoto, vyrostlo toto:
Čtvrtek
Už nějakou dobu jsem jezdil na kole v šíleným brněnským provozu bez helmy a měl jsem kvůli tomu černý svědomí. Jednu velkou nehodu jsem už měl dřív a nerad bych si znovu poležel v nemocnici. V Cyklospecialitách jsem si koupil novou helmu značky Nutcase.
Tak jsme Bučiho nechali očipovat. Dostal mikročip za krk na levé straně. Trošku to bolelo, ale dávka Rabisinu už tak strašná nebyla.
Čip sám o sobě nic neznamená, aby jej dokázal někdo najít, musel jsem číslo čipu ještě registrovat v některém z registru zvířat. Spousta z nich je placená, BackHome je ale zdarma a platí i pro celosvětový registr Petmaxx. Teď když se zaběhne kdekoliv v EU, čtečka čipu například v útulku zobrazí informace o majiteli psa. Stálo nás to něco kolem tisícovky a má to na celý život.
Pátek
Koupil jsem si cyklo čepici, abych přes to moje číro viděl na cestu, když pojedu s vítrem o závod 😀 . Večer jsem si užil příjemné chvilky na střeše při pozorování západu slunce s lahváčem v ruce.
Sundal jsem starý omotávky na řidítkách a vyrobím si vlastní z kůže. Takový, jaký nikdo nemá. Jen to nebude hned, páč potřebuju vyrobit nástroj, kterým z kůže vyrazím mezikruží.
Sobota
Klára si pronajala malý stoleček na burze v Alfa pasáži a zkoušela prodat pár nepotřebných věcí. Nic moc se neprodalo.
Fotil jsem velkou cenu JMK v dráhové cyklistice na brněnském velodromu. Body z tohoto závodu se zapisují do kvalifikaci na olympiádu.
Favál žije všemi barvami!
Na závod přijelo spoustu zahraničních jezdců, například mistr světa Alex Frame z Nového Zélandu, který nakonec závod vyhrál nebo Roger Kluge z Německa. Za domácí Duklu jel například Adam Ptáčník, který má snad největší stehna 😀 . Ptáčník skončil celkově třetí.
V rámci této velké akce se konal i vnořený, tří disciplínový závod festek FBB Omnium, kterého se zúčastnilo 20 jezdců.
Byla radost sledovat amatérský závod mezi profíky z celého světa.
Akci předčasně ukončila velká bouře, odjely se dvě disciplíny ze tří. Zbytek se dojede zítra, pokud bude suchá trať.
Schovali jsme se na tribuně a když pršelo i po dopití piva, rozhodli jsme se jet na Dráhu. Nikdo neměl blatníky 😀 .
Na Dráze proběhlo vyhlášení vítězů, grilovalo se, pilo, soutěžilo v track standu, no prostě správná afterparty.
A poznal jsem úžasnou věc na gril – žampiony plněné nivou, občas vylepšené nakrájenou čili papričkou. Výborná věc!
Dokonce mám i památeční fotku od Lukáše Kubíčka. Sabbith a já.
Nafotil jsem spoustu fotek, na všechny se můžete podívat v albu na Facebooku.
Neděle
Jel jsem na kole do Bástru, babička mě pohostila zmrzlinou s jahodami. Přijela Deniska a jeli jsme se projet na Prýgl. Po cestě jsme pozdravili dědu, fandil na Dostě.
Dojeli jsme za půjčovnu šlapadel, bylo takové dusno, že jsem v trenkách skočil do vody. Hnaly se mraky, tak jsme se moc nezdrželi a jeli se schovat k babičce.
Počkal jsem, než přešla nejhorší průtrž, vyrobil jsem si blatník z PET flašky a vyrazil domů. Když jsem si v týdnu kupoval helmu, měl jsem takové tušení, že dřív či později přijde pád. Že to bude tak brzy, jsem nečekal. Ve Vozovně Komín jsem přejížděl mokré koleje, první jsem přejel v pohodě, na druhé už jsem nebyl pánem své trajektorie a nastalo nepříjemné setkání s hrbolatým betonem a na závěr obrubníkem Kolo se zaseklo do drážky a já letěl přes řidítka. Skončil jsem na obrubníku tři metry od koleje. A byl jsem pěkně sprostej.
Tak pád na kolejích mám konečně za sebou, tak snad to mám do nejbližšího deště vybrané 😀 . Ránu v koleni mám celkem hlubokou, ale nic co by nespravil Septonex. Do kotníku jsem si zapíchl zlomené šlapátko a do hrudníku řidítka.
Děkuji Klárce, která mi Na Dráze poskytla první pomoc. Pivkem jsem trošku otupil smysly a pomalu odjel domů.
Na kole se nedalo moc jet, řidítka a brzdy se trošku otočily a kolo vyosilo. Domů jsem došel pěšky, posledních pár metrů jsem to trošku rozšlapal. Na nové helmě nebyl naštěstí ani škrábanec. Asi jsem intuitivně nastavil raději koleno 😀 .
